S rostoucím napětím sleduje česká veřejnost debatu v Bruselu o tom, zda rozmrazit či nerozmrazit zablokovaná ruská aktiva a poskytnout je Ukrajině. Již řadu týdnů podle zpráv chybí jednotný postup a očekávání Kyjeva, že „potřebuje každé dostupné euro“, se potýká s odporem v některých členských státech EU.
V rovině politického tlaku začaly vystupovat státy, které dávají jasně najevo, že pomoc Ukrajině není automatická a neomezená. „Dokud budu premiérem, Slovenská republika se nebude účastnit žádných právních ani finančních mechanismů zaměřených na konfiskaci zmrazených aktiv, které by nakonec skončily jako vojenské výdaje na Ukrajině,“ prohlásil ve vysílání slovenské STVR slovenský premiér Robert Fico, který ke svému vyjádření přidal ještě řečnickou otázku: „Chceme válku ukončit, nebo ji naopak podněcujeme?“ Jeho rétorika naznačuje, že jakýkoli plán financování Ukrajiny prostřednictvím vyvlastňování cizích aktiv bude ze Slovenska trvale blokován.
Podobně ostře zní i postoj Maďarska a tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó rozhodně nešetří kritikou. „Fungování ukrajinského státu je již léta financováno z peněz evropských občanů. Korupce na Ukrajině se mezitím vymkla kontrole, takže není divu, že nikdo nikdy neviděl jasné vyúčtování toho, jak byly finanční prostředky EU skutečně vynaloženy. A co chce Brusel teď dělat? Poslat ještě více peněz na Ukrajinu Volodymyrovi Zelenskému, jehož nejbližší okruh lidí byl právě odhalen jako provozovatel rozsáhlé korupční sítě. Je načase skoncovat s tímto šílenstvím. Musíme přestat posílat peníze evropských občanů na Ukrajinu!!!“ prohlásil Szijjártó. Názory z sílící hlasy nejen z Maďarska a Slovenska vyvolávají otřesy ve vnitřní politice EU, protože odhalují rostoucí nesouhlas s trvalou podporou Ukrajiny.
Ve středu sporné otázky stojí zmrazená ruská aktiva. Pokud budou tyto prostředky využity pro financování Ukrajiny, bude muset část členských států sáhnout do vlastních rozpočtů, což může vést k zásadnímu konfliktu uvnitř EU, konstatuje server Politico. V některých zemích většina tamních obyvatel odmítá posílat další peníze na podporu „cizího státu“. EU tak čelí jednomu z důležitých testů své soudržnosti.
Zatímco oficiální instituce Kyjeva opakují, že bez další finanční podpory ze Západu by ukrajinská ekonomika mohla být na pokraji zhroucení, některé členské státy hlastiě upozorňují na obří korupční skandál, který otřásl ukrajinskou vládou a přiměl je přehodnotit své postoje. V kontextu těchto odhalení se začínají měnit i nálady v Bruselu.
Z diskuse evropských špiček vyplývá, že dohoda o uvolnění aktiv není ani zdaleka jistá. Jednání mají pokračovat opět v polovině prosince, ale výrazný odpor ze střední Evropy naznačuje, že některé státy případnou dohodu zablokují. Pokud by k uvolnění nedošlo, musí EU přistoupit k alternativním mechanismům, jak Ukrajině pomoci, což samo o sobě představuje politické a rozpočtové riziko pro členské státy.
U české veřejnosti se otázka financování Ukrajiny a role České republiky v této věci stává čím dál citlivější. Debata se dotýká nejen mezinárodních závazků, ale i domácích priorit. Z jedné strany tu je solidarita s Ukrajinou čelící agresi, z druhé ale rostoucí obava z finančních dopadů, chybějící transparentnosti a zneužívání prostředků.
Současná situace tedy není jen soubojem o peníze a jejich přerozdělení. Je to test integrace, spolehlivosti institucí a schopnosti EU jednat jednotně v situacích, kdy se zájmy členských států rozcházejí. Konečný výsledek bude mít dopad nejen na další podporu Ukrajiny, ale i na vnitřní politickou scénu jednotlivých členů unie.
Ve chvíli, kdy rostou hlasy jako „Musíme přestat posílat peníze evropských občanů na Ukrajinu!!!“ nebo „Slovenská republika se nebude účastnit“, je jasné, že jednoznačná evropská odpověď chybí. V takto složitém geopolitickém momentu je riziko, že protichůdné postoje z regionu rozdělí i širší alianci.
(Kovář, politico, repro: facebook)
