Svátek má: Květoslava

Politika

Velikost textu:

Zahubí pandemie 500 milionů lidí?

Zahubí pandemie 500 milionů lidí?

Před pár dny jsem zahlédl v několika novinách varování, že při pandemii velmi virulentního respiračního patogenu (čili hnusného viru) by mohlo zemřít 80 milionů lidí. Pandemie se může rozšířit světem během 36 hodin. Hrůza? Podobná varování se objevují celkem pravidelně.

Ilustrační foto
28. září 2019 - 06:20

Spíše můžeme v relativně blízké budoucnosti očekávat až 500 milionů pandemických mrtvol, ne 80 milionů, upozorňuje publicista František Roček.

Staronový strach

Obava ze smrtící pandemie od tzv. španělské chřipky na konci 1. světové války je mezi epidemiology stálá. Jediné, co se mění, je strach z narůstající rychlosti pohybu infikovaných lidí. Dnes dosáhlo potenciální rozrůstání epidemií víceméně limitní rychlosti přes 800 km/hod., čili rychlosti dopravních letadel.

Nejpozději od roku 2000 obecně platí: Se vzdáleností od epicentra nákazy se zrychluje pohyb nakaženého člověka. Do vzdálenosti 100 km lze počítat s rychlostí pohybu jenom do 100 km/hod. Dále je předpoklad růstu rychlosti cestování až nad hranicí 800 km/hod., pokud nakažená osoba cestuje letadlem.

Počty jsou jednoduché. Nakažený jede autem, autobusem, metrem nebo vlakem, a potom někteří nastoupí do letadla.

Nebezpečí většího rozšíření nákazy u spolucestujících je u dopravy vlakem či autobusem nejméně o 200 % větší než u nakaženého člověka v letadle. Z vlaku a autobusu cestou vystupuje na zastávkách řada lidí.

K uvažování o nebezpečné epidemii slouží matematické modely, ale mají své limity, protože do hry vstupuje neustále nahodilost při pohybu lidí.

Státně planetární lhostejnost


Epidemiologové dlouhodobě vzdychají nad tím, že vlády jsou vůči tomu lhostejné. Úředníci států celého světa jsou „průměrně“ lhostejní, protože na epidemii se nelze připravit. Dopředu nevíme, jaký miniaturní zabiják udeří, na co se máme připravit.

Úředníci mohou jenom aktualizovat seznamy profesí a institucí, které je třeba chránit proti ohrožení. A vytvářet sklady materiálu pro rozvinutí medicínského a humanitárního zázemí v čas epidemie, a aktualizovat plány pro zvládání potenciálních krizových situací.

Jediné, co je možné aktivně udělat, je výrazně navýšit prostředky na výzkum potenciálního nebezpečí ve světě bakterií a virů. O tyto investice není takový zájem jako o obnovu vojenské techniky a nákup sledovací bezpečnostní techniky.

Kolik bude mrtvých?

Pokud někdo operuje s hypotézou 80 milionů mrtvých při epidemii, jde jenom o rozsvícení žlutého světla na semaforu ohrožení. Červené světlo by spíše signalizovalo 500 milionů mrtvých. Není to přehnané číslo, je ještě na spodní hranici průměrného očekávání kvůli dnešní možné rychlosti infikování lidí na zeměkouli.

Za 1. světová války chřipka nakazila na 500 miliónů lidí a zabila 50 až 100 miliónů. Přesný počet mrtvých neznáme. Dnes by to znamenalo, že během 3 let (jako v období během a po 1. světové válce) by na zeměkouli zahynul asi každý dvacátý z aktuálních zhruba 7,6 miliardy jejích obyvatel. Tedy 380 miliónů? Spíše přes 500 milionů.

Zatím epidemie byly vůči nám milosrdné. V letech 1957-1958 asijská chřipka popravila 1 až 4 miliony obětí (především děti), v letech 1968-1969: hongkongská chřipka zabila 1 až 4 milionů obětí všech věkových skupin, a v letech 2009-2010 prasečí chřipka odeslala do nebe prý 284 500 obětí s převahou mladých lidí.

Pokud v roce 2000 CIA odhadovala, že epidemie nemocí, hladomory, ekonomické a politické problémy sníží populaci v Africe, opak je pravdou. Proto, i kdyby počet zemřelých přesáhl půl miliardy, nebo se přiblížil 1 miliardě, neznamenalo by to z hlediska přežití lidstva problém.

Hysterie je jako válka


Pokud vypukne závažná epidemie, bude ničivá i společensky. Žijeme v totálně medializované společnosti. Média mohou hysterii kdykoliv (i nechtěně) vyprovokovat.

V knize „Bombardovat nemocnice je normální“ (AOS publishing, 2017) jsem upozornil (v kapitole 5.4. Nebezpečná může být i hysterie):

S epidemií začne vyrůstat mezi lidmi džungle zaručeně nezaručených zpráv. Nepříjemným varováním je zkušenost z atentátu v petrohradském metru 3. dubna 2017. Viz zpráva ČTK:
„Panické zprávy, vymyšlené informace a podvodné fotografie se objevovaly na ruských sociálních sítích po dnešním krvavém útoku v petrohradském metru, který si vyžádal deset mrtvých. Internetem se šířily nepravdivé informace o dalších explozích v jiných částech města a varování před sérií nových teroristických útoků.


Objevily se dokonce fotografie dokumentující údajný výbuch ve stanici Sportovní (Sportivnaja), který se nestal. Novináři zjistili, že snímky pocházejí z loňského nácviku záchranných akcí v téže stanici.

Podle serveru Fontanka zaplavily sociální sítě také informace o údajných explozích autobusů v petrohradských lokalitách Děvjatkino a Kupčino. Na doprovodných snímcích byly vozy, které petrohradský dopravní podnik už nepoužívá. Hysterie podle ruských novinářů vyvrcholila asi dvě hodiny po explozi, kdy se objevily ,zaručené‘ zprávy z bezpečnostních zdrojů, že prý výbuch v metru je jen začátkem série dalších útoků. Odehrát se měly v nákupních střediscích a na petrohradských náměstích.

Ruští vyšetřovatelé po útoku v metru varovali média před spekulacemi a doporučili, aby novináři počkali na oficiální informace. Na debaty na sociálních sítích ale upozornění nemělo velký vliv.“
     
V knize jsem dále uvedl: „…Stačí, aby se na internetu a v TV objevily zcela seriózní informace o tom, co by lidé měli doma mít, aby nemuseli vycházet dva týdny z domu, a tím omezili možnost, že se k nim infekce dostane. Tyto informace jsou běžně dostupné v rámci prevence mimořádných událostí. Ale v této situaci může být výsledkem hysterie a vyrabované obchody a sklady.

Vtipálci přidají na internet informace typu, že obchodní řetězec XY ve svých skladech v supermarketech či ve skladových místnostech zatajuje balenou vodu a konzervy pro papaláše a jejich ozbrojenou soldatesku, aby měli co jíst a pít především privilegovaní. Nebo, že než přijedou nákladní auta z nějaké firmy, která má tajně domluvené vykoupení zboží v supermarketu ABC, mají okolní obyvatelé asi půl hodiny na to, aby si tam sami pro sebe získali cenné potraviny. Výsledkem bude opět hysterie a rabování. Tento typ hysterie si nezadá s následky ozbrojeného povstání.

Stačí pár dnů běsnění a škody se budou vyčíslovat v miliardách, při násilnostech zemřou stovky, či spíše tisíce lidí – a to nejen udupáním v chaosu rabování, ale i při přestřelkách. Kromě vyděšených lidí se na chaosu budou velmi aktivně podílet i zločinecké gangy…“
 


Ekonomické důsledky?

Prý by pandemie zlikvidovala téměř pět procent světové ekonomiky, varují odborníci uvažující jenom o 80 milionech mrtvých. Jenže, matematické modelu nebudou mít nic společného s realitou. Bude záležet kam, a jakým tempem, se bude pandemická smrt nejvíce šířit. A jaké civilizační devastace budou pandemií provázet v jednotlivých regionech, kromě běžné společenské hysterie a rabování.

Plošně bude těžce zasažena letecká doprava a turistický průmysl. Bude to znamenat především propadnutí do chudoby zaměstnanců v tomto odvětví. Ale to samo může mít totálně devastující důsledky. Např. v Egyptě se zhruba 95 miliony obyvatel nemá stát kvůli neustále rostoucí populaci dost prostředků k poskytnutí výživy obyvatelstvu. Výpadek turismu spolu s náhlou vysokou úmrtností by znamenal katastrofu: ekonomicko – sociální katastrofu spojenou s pokusem islamistů o převzetí moci. Došlo by pravděpodobně k občanské válce, při které by se islamisté (Muslimské bratrstvo) pokusili zahnat do kouta epidemií oslabenou armádu. Pokud by si armáda uchovala dostatečnou sílu, naopak by mohla při nepokojích vyvraždit většinu bezpečnostními silami evidovaných zastánců Muslimského bratrstva a všech, kteří by se momentálně postavili na odpor.

Pokud by Egypt při pandemii přišel např. o 20% obyvatelstva, tedy asi o 20 milionů osob, byla by to pro administrativu dobrá zpráva, protože menší pokles počtu obyvatel by o něco snížil (ale zhruba jenom na 10 let) sociální zátěž státu.

Proto o ekonomických důsledcích lze jenom fantazírovat. Samozřejmě poklesne výroba a prodej zbytečných cetek, včetně automobilů a značkových brýlí. Všechny industriální státy se soustředí na totéž jako ve válce – na základní fungování průmyslu, zemědělství, zdravotnictví, dopravní a energetické infrastruktury a na udržení funkce ozbrojených bezpečnostních struktur.

Ve všech státech nejhorší ztráty úmrtím při pandemii by představovala smrt technických odborníků, zdravotníků a bezpečnostních složek. Všichni ostatní jsou pro fungování státu postradatelní - i vrcholní politici a manažéři.

Zemřelí politici a vrcholoví manažéři by byli bez problému nahrazeni přeživšími ze střední vrstvy vedení.
O tomto fenoménu jsem psal v knize „Bombardovat nemocnice je normální“ v kapitole „6.5.1. Všichni jsou nahraditelní“. Ukázal jsem na praktické ukázce, jak došlo k náhradě politických mrtvol po havárii polského vládního letounu Tu-154, který havaroval při přistání u smolenské letecké základny 11. 4. 2010.

V letadle tehdy zahynulo 27 politicky vysokých (ve skutečnosti bezvýznamných) osob, 13 výkonných a odborných činitelů a 2 ikonograficky významné osoby polského státu. Jejich smrt neměla dopad na praktický chod polského státu.
 
Co na to bláznivá Gréta?


Pokud k pandemii dojde, ekologizující šílenci zjistí, že došlo k poklesu znečištění planety, protože bude utlumena doprava a výroba. Mnozí budou také kvitovat, že velká míra úmrtí sníží uhlíkovou stopu lidí.

Nevím, jestli bláznivá Gréta nebude mít pindy kvůli zvyšování znečišťování ovzduší při hromadném pálení tisíců mrtvol. Možná někdo přijde s vědecky pozitivním a ekologickým udržitelným kompostováním mrtvol na ohromných pohřebních farmách, a Greenpeace za to někoho navrhnou na Nobelovu cenu.

Inu, nechme se překvapit.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)