Svátek má: Tibor

Regiony

Velikost textu:

Od Přátelského pivovaru ke gotické tvrzi, kterou zachránil jeden nadšenec

Od Přátelského pivovaru ke gotické tvrzi, kterou zachránil jeden nadšenec

<< Český poutník >> Na další putování se vydáme do Malešova. Navštívíme zdejší muzeum, zastavíme se u bývalé tvrze a následně se vydáme údolím řeky Vrchlice ke Kutné Hoře.

Zachráněná historická tvrz
8. listopadu 2019 - 16:54

Podle posledního sčítání obyvatelstva žije v Malešově 1022 obyvatel. Historické jádro městyse je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Do městyse nás přiváží motorový vlak po regionální železniční trati Kutná Hora – Zruč nad Sázavou.

Historické jádro je památkovou zónou

Po výstupu z vlaku zamíříme po ulici 5. května směrem do centra městyse. Zdejší historické jádro bylo v roce 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Mezi dochované památky patří gotická tvrz či kostel svatého Václava na náměstí. Právě u něho máme naše dnešní první zastavení.

Kostel svatého Václava je barokní stavbou z let 1731-33. Kostel je s obdélným jednolodím, na západě předsazenou hranolovou věží a na východě s trojboce ukončeným presbytářem. Kostelní varhany, které jsou součástí svatostánku, pochází z roku 1730.



Vzdělávací i zábavné muzeum

Od kostela míří naše kroky k místnímu muzeu, které bylo otevřeno 20. října 2018 za přítomnosti amerického velvyslance. Stephen B. King zároveň odhalil pamětní desku česko-americkému politikovi, novináři a lingvistovi, malešovskému rodáku Karlu Jonášovi. Muzejní expozice se zaměřuje na historii městysu a známé malešovské osobnosti. Muzeum je ale nejen poučné, nýbrž i zábavné. V expozici se totiž objevují komické a interaktivní prvky z dílny českých umělců.

V těsném sousedství muzea se můžete zastavit občerstvit v Přátelském pivovaru, který byl otevřen v roce 2017. A přímo naproti muzea stojí historická tvrz. Ještě před pár lety šlo o chátrající stavbu, dnes jde o výstavní objekt, v němž můžete například uspořádat svoji svatbu.

Zachráněná historická tvrz

Tvrz pochází z počátku 14. století. Během své historie zažila mnohé, vydržela nápor husitských válek, období třicetileté války i dobu vlastního chátrání. V roce 2003 ji však získal nový majitel Ondřej Slačálek, který objekt spolu s památkáři postupně zrenovoval s cílem dosáhnout podoby reálné gotické tvrze a ukázat návštěvníkům, jak vypadal běžný život na takovémto šlechtickém sídle.

Tvrz bývá dějištěm nejrůznějších kulturních akcí, při nichž bývá přístupná veřejnosti. Letos o prázdninách se konaly i pravidelné prohlídky, během kterých si mohli návštěvníci prohlédnout vnitřek tvrze. Otevřená byla hned tři patra, která ukrývají například i funkční černou kuchyni. Ve vyšších patrech pak majitel žije se svou rodinou.

Přes klenbový most do údolí Vrchlice

Malešov opouštíme po modré turistické značce a přes Písečný vrch míříme do údolí říčky Vrchlice. Říčku překračujeme mezi vodní nádrží Vrchlice a Velkým rybníkem přes starý klenbový most, jehož stáří je odhadováno na téměř 200 let. U hráze Velkého rybníka vyměníme modrou značku za červenou a kolem vysokých skal míříme k bývalým mlýnům na řece Vrchlici.

Nejhezčí skalní stěnou celé oblasti je Hlavní stěna, která je vysoká přes 30 metrů a má výrazně plotnový charakter. Na Hlavní stěnu navazuje vpravo nižší Spojovací stěna, která je vysoká přibližně 7 metrů, následuje Panák, s horním a dolním předskalím. Stěny jsou vyhledávaným místem horolezců.

Zachráněné i zaniklé mlýny

Mlýnů stávalo na řece Vrchlici v této oblasti hned několik. Některé se podařilo zachránit a dnes jsou z nich soukromé objekty, část z nich ale zchátrala a zbyly z nich jen ruiny. Jen mohutné obvodové zdi zůstaly stát například ze mlýna Cimburk. Ještě ve 30. letech 20. století mlýn stál, i když se tu už nemlelo. Později ale bohužel vyhořel a o jeho obnovu už se nikdo nepostaral.

Procházíme také kolem Poličanské štoly. Poměrně hluboký zářez v údolí říčky Vrchlice už odnedávna lákal havíře, kteří zde dolovali stříbro. V celém údolí se nalézá velké množství zejména průzkumných štol, vede tudy naučná stezka, která připomíná dolování stříbra v této oblasti. Poličanská štola je z hornického hlediska celkem nevýznamnou průzkumnou štolou, ale je podle místních pramenů důležitá zejména z hlediska historie důlního měřičství a vývoje důlní kartografie. Pojmenování získala podle národnosti zde pracujících horníků a byla založena již koncem 14. století. Během posledních prací na paduánu sloužila jako sklad trhavin. Dnes je opuštěná a veřejnosti nepřístupná.

Červená značka nás nakonec přivádí až na okraj města Kutná Hora. Po ulici Táborské se vydáváme na železniční zastávku Kutná Hora předměstí, kde naše dnešní putování končí. Samotnou Kutnou Horu si projdeme v některém z příštích dílů Českého poutníka.

Reportáž vznikla ve spolupráci s webem Krajskelisty.cz.

(red,stredoceskenovinky.cz,foto:kl)