Velikost textu:

Ashtonová podotkla, že zatímco před stoletím podíl evropské populace na té celosvětové činil 25 procent, nyní je to jen sedm procent. Podíl evropských států na hrubém domácím produktu světa se v posledních 60 letech propadl z 28 na 21 procent.

"Hospodářství Číny, Indie a dalších se ženou kupředu o deset procent ročně... Pokud potáhneme za jeden provaz, můžeme naše zájmy ochránit. Pokud ne, budou za nás rozhodovat jiní. Opravdu je to tak jednoduché," obhajovala ministryně potřebu takové unijní diplomatické služby, která by bloku tvořenému 27 členskými státy pomáhala zajišťovat jednotnější hlas ve světě.

Unijní diplomatický sbor, kterému bude Ashtonová šéfovat, by měl mít kolem 6000 lidí. Ti by měli pocházet z různých unijních institucí, ale i přímo z členských států.

Zákonodárci by rádi, aby čelní představitelé budoucích zahraničních delegací EU museli před ně předstupovat a diskutovat s nimi o tom, jaké mají na to či ono názory. Dožadují se také rozpočtové kontroly nad touto službou.

Dosavadní návrhy materiálů, na jejichž základě by měl sbor vzniknout, je ale příliš neuspokojují. "To, co je zatím na papíru, není dostatečné," podotkl už v minulých dnech německý europoslanec Elmar Brok, který připravuje zprávu zákonodárců o diplomatické službě EU.

Parlament má v celé věci hlavně konzultační roli, už z něj však zaznělo, že hodlá v případě neuspokojení svých zájmů zkusit využít i spolurozhodovací pravomoc v oblasti schvalování rozpočtu a pravidel pro zaměstnance.

Diplomatická služba, o jejímž vzniku a hlavně podobě se nyní v EU intenzivně vyjednává, vyvolává debaty a otázky nejen u europoslanců.

Členským zemím jde o to, aby měly dostatečné zastoupení, a to i na důležitějších postech. Evropská komise je zase ostražitá, neboť diplomatický sbor přebere některé pravomoci, které dosud náležely právě výkonnému orgánu sedmadvacetičlenné unie.

(rp)