Velikost textu:

Lotyšsko půjčku získalo koncem roku 2008, aby se mohlo vyrovnat s dopady finanční krize. Česká republika byla jedním z věřitelů, kteří byli připraveni zemi podpořit částkou 200 milionů eur (zhruba 5,2 miliardy Kč).

"Je mi líto, že ministr financí České republiky Eduard Janota vyjádřil v parlamentu obavy, zda bude Lotyšsko schopno splatit mezinárodní půjčku, aniž by se podrobně seznámil se současnou hospodářskou situací Lotyšska," reagoval dnes tamní ministr financí Einars Repše, z jehož stanoviska cituje agentura Reuters.

Lotyšsko zatím nepodepsalo úvěrovou smlouvu, kterou předložila česká strana. Obě strany se nemohou shodnout, kam by peníze měly směřovat. Česká strana chce, aby část z nich směřovala na podporu malých a středních podniků. Janota řekl, že jakmile obdrží z pobaltské země rozumný návrh, je připraven ho předložit vládě ke schválení.

Janota ve čtvrtek při interpelacích ve sněmovně prohlásil, že nechce být první, kdo Lotyšsku peníze pošle a pak "spláče nad výdělkem". Lotyšsko a Česká republika o podmínkách úvěru jednají už asi rok. Peníze, které tehdy Lotyšsko v rámci půjčky obdrželo, poskytl Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropské unie.

Lotyšské ministerstvo financí dodalo, že Lotyšsko nemohlo přistoupit na nevýhodnou nabídku České republiky. Navržené podmínky úvěru byly prý i v rozporu s podmínkami mezinárodního úvěrového programu. "Doufám, že v blízké budoucnosti se obě strany dohodnou na přijatelných podmínkách smlouvy a kontrakt podepíšou," uvedlo lotyšské ministerstvo.

Janota poukazoval na to, že zatím žádná země s výjimkou Mezinárodního měnového fondu do Lotyšska peníze neposlala. Připomněl například, že lotyšský ústavní soud zamítl snížení starobních důchodů a tamní vláda je nyní musí důchodcům zpětně doplatit. To si podle něj vyžádá asi 350 milionů eur. Pobaltská země tak peníze z půjčky využije jen na tento účel a nikoli na smysluplné projekty, varoval.