Velikost textu:

Ministr to řekl  po prohlídce areálu bývalého Ostrama s tím, že další případné prodlužování konečného termínu považuje za nepřijatelné.

"Opravdu mě překvapuje, že jsem prvním ministrem životního prostředí, který laguny navštívil," řekl Drobil s tím, že řešení kvality životního prostředí v Ostravě považuje ve funkci ministra za důležitější, než sledování stavu mikroklimatu v Mikronésii. Drobil prohlásil, že ho návštěva bývalého Ostrava nenaplnila optimismem.

"Který zločinec z ministerstva životního prostředí vám termín dovolil prodloužit," ptal se mimo jiné Luďka Kostky, ředitele firmy Geosan, která je lídrem sdružení Čistá Ostrava zabývajícím se odtěžením ropných kalů z ostravských lagun a jejich přeměnou na palivo.

Laguny měly být podle harmonogramu vytěženy v letošním roce, celá oblast pak rekultivována do roku 2018. Fischerova vláda ale odsouhlasila posunutí termínu na konec roku 2011. Pro Ostravany žijící ve čtvrti Mariánské Hory a zvlášť na sídlišti Fifejdy to znamená, že se budou muset o rok déle vyrovnávat s těžko snesitelným zápachem, který při nevhodném směru větru sídliště obtěžuje. Přitom zástupci sdružení Čistá Ostrava ještě loni uváděli, že nic takového nehrozí. Jak tvrdili, monitoring ovzduší během zkušební výroby neměla použitá technologie ovlivňovat kvalitu ovzduší v obytné zóně. Ředitel odštěpného závodu Odra státního podniku Diamo Josef Havelka i Kostka ale ve čtvrtek prohlásili, že se zápachem se počítalo vždy. "Když se hrábne do hnoje, tak to vždycky smrdí," řekl Havelka.

Podle Drobila z vyjádření představitelů Čisté Ostravy vyplynulo, že ani rok 2018 by nemusel být pro ukončení zakázky konečný. To ovšem ministr považuje za nepřijatelné.

"Jedná se o zakázku za 2,5 miliardy korun, z nichž už se přes půl miliardy odčerpalo. Považuju za nutné sledovat, jak se s těmito penězi hospodaří," řekl Drobil a nevyloučil, že v případě dalších potíží by mohlo ministerstvo kontrakt se sdružením i zrušit. Ministr navíc dodal, že nerozumí tomu, jak mohla technologie dostat hodnocení EIA. "Když se dívám, jak se kaly zavápňují v otevřeném prostoru, nechápu, kdo to mohl povolit. Za takové peníze se i tato část procesu měla odehrávat v zastřešeném prostoru, aby prach neunikal do ovzduší," řekl Drobil.

Podle firmy Geosan se práce zdržují proto, že v době ekonomické krize není zájem o konečné palivo, které se z kalů zhotovuje. Mělo by se ho celkem ještě vyrobit 180 tisíc tun, smlouvy na odběr jsou podepsány s polskými zprostředkovateli na pouhých 70 tisíc tun, a přitom není jisté, zda je skutečně odeberou. Palivo nakupují pouze polské firmy, přestože původně se jeho spalovaní testovalo i v některých místních zařízeních, například v elektrárně Dětmarovice. Z lagun je v této chvíli odtěženo, a buď už zpracováno, nebo připraveno k výrobě paliva, zhruba 50 procent z celkových 200 tisíc tun kalů.

Ministr Drobil ovšem ocenil, že v areálu jsou k dispozici dvě nové moderní technologie, jedna na čištění vody, další na čištění zeminy. Využít by se mohly i pro likvidací dalších ekologických zátěží, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti areálu, a nikdo se jimi zatím nezabývá.

Zakázku na likvidaci největší ekologické zátěže v České republice, ropných lagun po bývalé rafinerii Ostramo, vyhrálo v roce 2003 sdružení Čistá Ostrava, v němž figurují firmy Geosan Group, Aquatest, OHL ŽS. Jejich úkolem je vytěžit laguny, které vznikaly 100 let, a kaly proměnit přimícháváním neutralizujícího vápna a uhlí na palivo. Se zkušební výrobou paliva se začalo v roce 2008. Laguny nyní spravuje státní podnik Diamo. Jejich likvidace by měla státní kasu přijít na necelé tři miliardy korun. Po vytěžení lagun se musí celé území bývalé rafinerie v Ostravě-Mariánských Horách ještě dekontaminovat.

(rp,med,foto:arch.)