Ve čtvrtek to řekl vedoucí analytického odboru Ústavního soudu Ivo Pospíšil.

Podle Rychetského by mohl nedokonale připravený zákon vystavit republiku ústavnímu chaosu. Předseda Ústavního soudu proto v dopise apeloval na vládu a všechny ústavní instituce, aby věnovaly přípravě zákona odpovídající pozornost. "Ten musí být přijat v kvalitě garantující pokud možno hladký a bezproblémový průběh voleb," napsal Rychetský.

Pokud jde o současný návrh, upozornil předseda Ústavního soudu na celou řadu nedokonalostí a výkladových nejasností, ať už jde o podávání a registraci kandidátních listin či - a to zejména - o soudní přezkum volebního procesu, včetně přezkumu ze strany Ústavního soudu.

Rychetský mimo jiné uvedl, že za deficitní považuje již absenci úpravy soudního přezkumu v samotné novele Ústavy. V této souvislosti odkázal na srovnání se zahraniční úpravou přímé volby prezidenta v zemích, v jejichž případě lze uvažovat o obdobném ústavním systému, popřípadě o obdobném postavení prezidenta jako v České republice. Z něj je zřejmé, že například v Rakousku nebo na Slovensku jsou kompetence k soudnímu přezkumu volby prezidenta stanoveny přímo v ústavách a svěřeny ústavním soudům. "Taková úprava více reflektuje postavení a ústavní důležitost prezidenta v celém systému a navíc nevyvolává dodatečné otázky či problémy týkající se kompetencí ústavního soudu, neboť je zřejmé, že takové řízení je¨takzvaně jednoinstanční a končí rozhodnutím ústavního soudu," konstatoval Rychetský.

Pokud však návrh prováděcího zákona svěřil soudní přezkum Nejvyššímu správnímu soudu, pak je zcela logické, že proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bude přípustná běžná ústavní stížnost. To může podle předsedy Ústavního soudu značně komplikovat volby, a to jak ve fázi registrace kandidátek, kdy je možné, že na základě ústavní stížnosti bude Ústavní soud nucen k vydání předběžného opatření a oddálení voleb, tak konečně i ve fázi po hlasování.

Rychetský v této souvislosti vyjádřil obavy z řady negativních důsledků, které příští rok mohou v ústavním systému hrozit. Několik měsíců po prezidentské volbě totiž dochází k uvolnění významného počtu mandátů soudců Ústavního soudu a může tak vzniknout situace, kdy bude na Ústavní soud podána řada ústavních stížností proti předcházejícím rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ve věci přezkumu prezidentské volby. "O těchto stížnostech nebude mít kdo rozhodnout, neboť plénum nebude usnášeníschopné," varoval Rychetský. Podle něj je rovněž možné představit si absurdní situaci, kdy by zvolený prezident v průběhu takových řízení jmenoval nové soudce Ústavního soudu, to je doplnil jejich počet, a tito soudci by teprve poté posuzovali samotnou volbu prezidenta, jímž byli nedlouho před tím nominováni.

(kou, mfx, foto: arch.)