Ve středu přitom schválil ústavně-právní výbor horní komory k novele pozměňovací návrhy, což by mohlo schválení změny ústavy zkomplikovat.

Pozměňovací návrhy k novele navrhla senátorka Jiřina Rippelová (ČSSD). Pokud plénum doporučení výboru vyslyší, vrátí se návrh na přímou volbu zpět do Poslanecké sněmovny.

Jedna ze změn schváleným senátním ústavně-právním výborem upravuje výběr členů bankovní rady, o kterých by měla nově spolurozhodovat také horní parlamentní komora. Prošla také změna, která upravuje pravomoci předsedy Senátu. Ten by měl nově získat prezidentské pravomoci po dobu, po kterou nebude místo hlavy státu obsazeno.

Celkově čelil návrh na přímou volbu hlavy státu na jednání výboru kritice senátorů. Například Jaroslav Kubera (ODS) řekl, že mají na přímé volbě zájem hlavně majitelé médií, které ji vnímají jako možnost dalších zisků.

"Já se nenechám ovlivnit jen momentálním stavem veřejného mínění. Já nejsem zcela proti přímé volbě, ale trvám na tom, že by si vyžadovala hlubší změnu ústavy, protože je to zásadní změna. To není jen o tom, že si budeme volit prezidenta přímo," uvedl Kubera s tím, že navazující debata by se pak musela vést i o potřebnosti dvou komorového parlamentu, když by některé pravomoci Senátu mohl převzít přímo volený prezident.

S kritikou na adresu přímé volby nešetřila ani senátorka Soňa Paukrtová (nez.), podle které se stane přímo volený prezident jen protikladem vůči budoucím vládám. "Prezident totiž půjde do voleb s programem, který bude muset plnit a jelikož mu nedáváme žádnou zákonodárnou moc, tak toho může docílit jen negativním vymezování vůči vládě, což může vyvolat veliké problémy. Proto návrh doporučuji neschválit," prohlásila.

Pro schválení návrhu ve verzi, která přišla ze sněmovny, se naopak vyslovil senátor ČSSD Jiří Dienstbier ml., který připustil, že některé změny by si přímá volba zasloužila, ale hlasy v obou komorách se najdou pravděpodobně jen pro nezměněnou podobu novely.

Novelu ústavy zavádějící přímou volbu prezidenta projedná horní komora na své nadcházející schůzi 8. února.

Ústavní novelu podpořili ve sněmovně poslanci vládní koalice a opoziční ČSSD. Protože jde o změnu základního zákona, musí ji v Senátu podpořit minimálně 54 hlasů. Souhlas nejméně dvou třetin ze svých 41 senátorů slibuje ČSSD, o poznání váhavější jsou zatím zástupci ODS.

(rp,mfx,foto:arch.)