Zahraničí
Velikost textu:
Dánská královna Markéta II
14.leden 2012 - 07:39
Oslavy začaly v pátek a skončí v neděli.
14. ledna 1972 zazněla zpráva: "Král Frederik IX. je mrtev. Ať žije Její královské Veličenstvo královna Markéta II." V době, kdy nastupovala na trůn, byla tehdy jednatřicetiletá Markéta již provdaná za Henrika, který pochází z francouzského hraběcího rodu. Královský pár má dva syny Frederika a Joachima.
Navzdory řadové číslovce je Markéta II. první vládnoucí královnou v severském státě. Její jmenovkyně Markéta I. vedla Dánské království v létech 1353 až 1412 pouze jako regentka svého syna Olafa.
Markéta II. stvrzuje královský majestát i svou nebývale vysokou postavou a výjimečnou inteligencí. Královna, jíž se dostalo vzdělání v Kodani, Århusu, Cambridge, Paříži a v Londýně, překládá knihy, maluje obrazy, ilustruje knihy a navrhuje šaty. Dánové ji milují a její slova mají často větší váhu než prohlášení politiků. Politického života země se přímo nezúčastňuje, ale svými výroky jej často ovlivňuje.
Královně je bezmála 72 let, ale stále ráda předvádí svou štíhlou postavu v zářivě barevných šatech. Je natolik oblíbená, že jí poddaní tolerují i kuřácký zlozvyk a o ostatních kuřácích říkají, že "kouří jako královna Markéta".
Historik Lars Hovbakke Sörensen z Kodaňské univerzity, který se zabývá rolí monarchie v moderní společnosti, říká, že díky královně je dánský dvůr "nejpopulárnější v Evropě". Podle něj Markéta II. dokázala "nenásilně modernizovat stárnoucí monarchii a přizpůsobit jí vyvíjející se společnosti".
Královna se od počátku 80. let prosazuje také jako nadaná umělkyně. Její díla na pomezí abstrakce jsou k vidění v muzeích a galeriích nejen v Dánsku, ale i v zahraničí. Ilustrovala mnoho knížek, mezi nimi i nové vydání Tolkienova Pána prstenů z roku 2002.
Markéta II. je také zdatná návrhářka. Pro dánská divadla a televizi tvoří kostýmy a scénu.
Neomezuje se však pouze na výtvarné umění. Ovládá několik jazyků a věnuje se literárnímu překladu.
Královna ve svých projevech dává najevo hluboké sociální cítění. Její výroky se však někdy setkávají s kritikou. Oponenti tvrdí, že v konstituční monarchii, kde panovník nemá politickou moc, by královna měla být rezervovanější ve vyjadřování svých názorů.
Přesvědčivá královna si však vždy dokázala obhájit, když překračovala oficiální královské povinnosti. "Samozřejmě si můžu myslet, co chci, tak jako všichni ostatní. Někdy si ale musím odpustit říct, co si myslím. Stejně tak by si to občas měli odpustit i ostatní," prohlásila panovnice před lety v rozhovoru.
Královna pronesla jeden ze svých nejkontroverznějších výroků při novoročním projevu před 28 lety, kdy nabádala Dány k větší toleranci vůči přistěhovalcům a žádala je, aby přestali se svými "hloupými poznámkami" a "neomaleností".
Dánové soudí, že po čtyřiceti letech na trůně by královna mohla předat žezlo staršímu synovi Frederikovi. Královna má na věc jiný pohled: "Zůstanu na trůně, dokud z něj nespadnu."
(kou, mfx, foto: arch.)
14. ledna 1972 zazněla zpráva: "Král Frederik IX. je mrtev. Ať žije Její královské Veličenstvo královna Markéta II." V době, kdy nastupovala na trůn, byla tehdy jednatřicetiletá Markéta již provdaná za Henrika, který pochází z francouzského hraběcího rodu. Královský pár má dva syny Frederika a Joachima.
Navzdory řadové číslovce je Markéta II. první vládnoucí královnou v severském státě. Její jmenovkyně Markéta I. vedla Dánské království v létech 1353 až 1412 pouze jako regentka svého syna Olafa.
Markéta II. stvrzuje královský majestát i svou nebývale vysokou postavou a výjimečnou inteligencí. Královna, jíž se dostalo vzdělání v Kodani, Århusu, Cambridge, Paříži a v Londýně, překládá knihy, maluje obrazy, ilustruje knihy a navrhuje šaty. Dánové ji milují a její slova mají často větší váhu než prohlášení politiků. Politického života země se přímo nezúčastňuje, ale svými výroky jej často ovlivňuje.
Královně je bezmála 72 let, ale stále ráda předvádí svou štíhlou postavu v zářivě barevných šatech. Je natolik oblíbená, že jí poddaní tolerují i kuřácký zlozvyk a o ostatních kuřácích říkají, že "kouří jako královna Markéta".
Historik Lars Hovbakke Sörensen z Kodaňské univerzity, který se zabývá rolí monarchie v moderní společnosti, říká, že díky královně je dánský dvůr "nejpopulárnější v Evropě". Podle něj Markéta II. dokázala "nenásilně modernizovat stárnoucí monarchii a přizpůsobit jí vyvíjející se společnosti".
Královna se od počátku 80. let prosazuje také jako nadaná umělkyně. Její díla na pomezí abstrakce jsou k vidění v muzeích a galeriích nejen v Dánsku, ale i v zahraničí. Ilustrovala mnoho knížek, mezi nimi i nové vydání Tolkienova Pána prstenů z roku 2002.
Markéta II. je také zdatná návrhářka. Pro dánská divadla a televizi tvoří kostýmy a scénu.
Neomezuje se však pouze na výtvarné umění. Ovládá několik jazyků a věnuje se literárnímu překladu.
Královna ve svých projevech dává najevo hluboké sociální cítění. Její výroky se však někdy setkávají s kritikou. Oponenti tvrdí, že v konstituční monarchii, kde panovník nemá politickou moc, by královna měla být rezervovanější ve vyjadřování svých názorů.
Přesvědčivá královna si však vždy dokázala obhájit, když překračovala oficiální královské povinnosti. "Samozřejmě si můžu myslet, co chci, tak jako všichni ostatní. Někdy si ale musím odpustit říct, co si myslím. Stejně tak by si to občas měli odpustit i ostatní," prohlásila panovnice před lety v rozhovoru.
Královna pronesla jeden ze svých nejkontroverznějších výroků při novoročním projevu před 28 lety, kdy nabádala Dány k větší toleranci vůči přistěhovalcům a žádala je, aby přestali se svými "hloupými poznámkami" a "neomaleností".
Dánové soudí, že po čtyřiceti letech na trůně by královna mohla předat žezlo staršímu synovi Frederikovi. Královna má na věc jiný pohled: "Zůstanu na trůně, dokud z něj nespadnu."
(kou, mfx, foto: arch.)
