Uvádí to zpráva ruského generálního prokurátora Jurije Čajky, ze které ve středu cituje agentura AFP.

"Zjistili jsme kolem 3000 porušení volebního práva," píše se v dokumentu zveřejněném na webovém portálu Kremlu. Podezření z masivních podvodů Čajka odmítl.

Zpráva konstatuje, že nesrovnalosti se kromě jiného týkaly konfliktů zájmů ze strany členů volebních komisí nebo účasti neoprávněných voličů. Důsledkům za tato pochybení dosud čelilo 95 lidí, sdělil prokurátor.

V několika regionech, například v Leningradské a Pskovské oblasti, se podle prokuratury pokusili připojit k volebním komisím lidé, kteří pracovali pro kandidáty. V sibiřské Altajské republice zase hlasovalo 986 lidí bez voličského oprávnění. Byli mezi nimi například vězni.

V sedmi regionech, například v Krasnojarském kraji či Novosibirské oblasti, byly zaznamenány případy nesprávného sestavení volebních seznamů. Další pochybení se týkají nezákonného vedení kampaní přímo o volebním dni a nesrovnalostí v jejich financování.

Nové složení parlamentu zvolili Rusové 4. prosince. Vládní strana Jednotné Rusko si ve volbách pohoršila, ztratila ústavní většinu. Tu ale již fakticky nepotřebuje, ústava byla před třemi lety upravena. Na pět let se prodloužil mandát poslancům a na šest prezidentovi.

Nespokojení Rusové po volbách vyšli několikrát do ulic a žádali jejich opakování. Byly to největší demonstrace za více než deset let vlády exprezidenta a premiéra Vladimira Putina.

(abb, mfx; foto: arch.)