Ázerbájdžán a Turecko: Můžeme vymazat Arménii z historie i z mapy

zprávy

13. září 2022, kolem půlnoci místního času, byla Arménská republika bombardována dělostřeleckou palbou ze sousedního Ázerbájdžánu, historického protivníka, jehož násilné akce ohrožují existenci arménského lidu a jeho vlasti.

Ázerbájdžán a Turecko: Můžeme vymazat Arménii z historie i z mapy
Nikol Pašinjan, arménský premiér
22. září 2022 - 07:20

Název tohoto článku je charakteristický pro genocidní chování Ázerbájdžánu a Turecka (aktivní podpora Ázerbájdžánu) vůči arménskému lidu. To je skutečně prohlášení poslance islámsko-konzervativní strany AKP tureckého prezidenta Erdogana.

Po 44denní válce vedené Ázerbájdžánem za aktivní a rozhodné účasti Turecka proti Arménii a Arcachu na podzim roku 2020, která vyústila v bolestivou porážku Arménie, čekaly Ázerbájdžán a Turecko na příležitost k dokonalosti svých přečinů. Turecko ovládlo Ázerbájdžán a jde za svým snem o velké moci a znovuzřízení Osmanské říše. Ázerbájdžán je vlastně loutka v rukou Turecka. To instalovalo jednotky v Ázerbájdžánu i své spolupracovníky (syrští džihádisté, Turkmeni atd.) v oblastech Arcachu, které Ázerbájdžán obsadil během této asymetrické války.

I když se v listopadu 2020 zdálo, že Rusko má situaci pod kontrolou, Turecko získalo oporu na jižním Kavkaze. Dohoda z  9.listopadu 2020, kterou vypracovalo Rusko, byla velmi jasná ohledně kontroly a ruské vojenské přítomnosti v této části Kavkazu, v Arménii a Ázerbájdžánu. Plánovaný koridor na jihu Arménské republiky (mezi východním Ázerbájdžánem a Nachičevanem) však riskoval, že se stane dalším bodem sporu.

Přítomnost Rusů v Arcachu na chvíli situaci zmrazila, nicméně Ázerbájdžánští Turci nikdy nepřestali obtěžovat Armény, aby uskutečnili svůj projekt fyzického sjednocení tureckého a ázerbájdžánského území. Arménská oblast Sjunik sousedící s Íránem je pod neustálým útokem. Poslední útok zahájený v noci z 13. na 14. září připomíná testovací útok Ázerbájdžánu-Turků z července 2020 proti Arcachu; tímto způsobem otestovali arménskou obranu a zahájili útok z podzimu téhož roku s výsledky, které člověk zná... Pokud koridor nabídne Turecku přímé spojení směrem k východní části Ázerbájdžánu. To znamená, že Turecko bude mít prostor od východní Thrákie po Kaspické moře; Erdoganův osmanský sen se nám plní před očima a západní svět v čele s Evropskou unií zavírá oči.



Situace proto nevěstí nic dobrého pro Armény, obětované „mezinárodním společenstvím“, zejména Evropskou unií u jednacího stolu s Ázerbájdžánem o dodávkách zemního plynu, vzhledem k současným vztahům mezi Západem a Ruskem.

Navíc se zdá, že Putinovo Rusko si bohužel vybralo svou stranu: Turecko (jako Lenin před 100 lety).

Už nyní se arménská vláda premiéra Nikola Pašinijana, která se dostala k moci díky silnému demokratickému hnutí na jaře 2018, nikdy nezdála být schopna napravit situaci v zemi. Bylo také nepochopitelné, že arménský premiér, když věděl, že jeho zemi drží Rusko, zaujal postoje ve prospěch sblížení s Evropskou unií a dokonce i NATO. Lze si oprávněně položit otázku, zda tento postoj zaujatý Pašinjanem byl způsoben jeho politickým amatérismem, nebo byl zaujat vědomě. Přesto Arménie, velmi mladá republika, bez skutečné politické hloubky a státních zkušeností, si chtěla zkusit  trik s velkým sousedem na severu, silným ve své zkušenosti s carskou říší a sovětskou érou. Pašinjanův amatérismus byl o to nepochopitelnější, že se mu nepodařilo nastolit právní stát a především si nevedl lépe než jeho předchůdci na poli korupce. Nepřipravil ani arménskou a Arcachijskou armádu na válku podzimu 2020. Protože oslavovat minulost a věřit si nezranitelnosti byla jedna věc, nepřipravovat se, znát úsilí Ázerbájdžánu o získání moderních a sofistikovaných zbraní z Turecka a zejména Izraele se stal sebevražedným a kriminálním...


Arménská republika tedy vyšla z této války roku 2020 oslabená, ponížená a ještě více závislá na Rusku. Od této drtivé porážky neudělala pašinská vláda nic, aby ji dohnala, a premiér nevynechá příležitost mluvit o „míru za každou cenu“. Až na to, že ti, kdo věří ve vyjednaný mír mezi Arménií a jejím agresorem Ázerbájdžánem, se mýlí. Arménie trvá na tom, že chce mír (z pozice diplomatické a vojenské slabosti) a Ázerbájdžán (podporovaný Tureckem) chce pouze zničení Arménie.

Ázerbájdžánsko-turecký cíl propojit Nachčivan a zbytek Ázerbájdžánu, tedy propojit turecké území a Kaspické moře, je jasnější než kdy jindy. Tato křižovatka by Turecku umožnila promítnout se přímo do Střední Asie, do turecky mluvícího světa a čínských muslimů a turecky mluvících Sin-ťiangu... Jedinou překážkou před tímto cílem je arménské území.

Nebe nad Arménií se ještě více zatemnilo: Arménie sama a bez krve čelí přezbrojeným ázerbájdžánským Turkům připraveným k boji, čímž končí genocida z počátku 20. století. Azero-Turci zkrátka chtějí vymazat Arménii z mapy...A mezitím Západ (Spojené státy a Evropská unie v čele) tak rychle hájí „pravici“ (když to odpovídá jejím zájmům) předává kontrakty na nákup zemního plynu z Ázerbájdžánu a zavírá oči před tureckým porušováním v Sýrii, Libyi a východním Středomoří…

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)


Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 18%
transparent.gif transparent.gif
Ne 65%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 17%
transparent.gif transparent.gif