A pokud by Tchaj-wan vyhlásil svou nezávislost s pomocí Spojených států, Čína by bojovala až do vítězství, dodal ministr.
Spojené státy tvrdí, že Peking zaujímá provokativní postoj a ustoupil od strategie, která umožňovala jen minimální odstrašující prostředky. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) dosáhlo riziko jaderné kolize nejvyšší úrovně od studené války.
Na otázku novinářů, proč Čína instalovala více než 100 jaderných hlavic, Wei Fenghe během bezpečnostního fóra Shangri-La Dialogue řekl, že „Čína stále uplatňuje politiku rozvoje jaderných sil na obranu a nepoužije je jako první“.
Čína tyto prostředky budovala více než pět desetiletí. Konečným cílem čínského jaderného arzenálu je zabránit jaderné válce.
Federace amerických vědců loni oznámila, že Čína postavila v poušti Sin-ťiang více než 120 raketových sil. Americké ministerstvo zahraničí je znepokojeno tím, že Peking se odklání od své strategie vytváření pouze minimálních odstrašujících sil, a vyzývá jej, aby podnikl praktické kroky k zabránění závodu ve zbrojení.
Podle agentury Reuters měla Čína v roce 2020 podle informací Pentagonu asi 200 hlavic, přičemž se očekává, že se tento počet zdvojnásobí. Spojené státy tehdy měly asi 3800 hlavic. Peking tehdy tvrdil, že jeho síly jsou ve srovnání se Spojenými státy a Ruskem nepatrné, a zdůrazňoval, že je připraven připojit se k jednáním o kontrole zbrojení na základě rovnosti.
To však bylo ještě před začátkem ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, což zvýšilo vzájemné podezření mezi Pekingem a Washingtonem. V Singapuru po schůzce s šéfem Pentagonu Lloydem Austinem Wei Fenghe varoval Ameriku před politikou podpory nezávislosti Tchaj-wanu a řekl, že v tomto případě bude Čína bojovat až do vítězství. Pan Austin odpověděl, že Peking se chová stále provokativnějším způsobem, když zastrašuje Tchaj-wan a zvyšuje tlak na Japonsko, Indii a další sousední země.
Tato výměna zdvořilostí se uskutečnila na pozadí zveřejnění zprávy SIPRI. Tento dokument stanoví, že v příštích letech by se měl světový jaderný arzenál poprvé od studené války zvýšit, přičemž riziko použití této zbraně je nejvyšší za desítky let. Nepřátelství na Ukrajině a západní podpora Kyjevu zvýšily napětí mezi devíti jadernými státy.
Počet jednotek jaderných zbraní se mezi lednem 2021 a lednem 2022 mírně zmenšil. Pokud však jaderné mocnosti nepodniknou okamžitá opatření, globální zásoby hlavic by začaly poprvé po desetiletích růst. Wilfred Wan, ředitel programu zbraní hromadného ničení SIPRI, říká , že „všechny státy disponující jadernými zbraněmi rozšiřují nebo modernizují svůj arzenál a většina z nich posiluje jadernou rétoriku a roli, kterou tyto zbraně hrají v jejich vojenské strategii.“ .
To je i názor singapurského premiéra Lee Hsiena Loonga. Znepokojuje ho, že američtí spojenci Japonsko a Jižní Korea veřejně mluví o možnosti rozmístit jaderné zbraně na svém území nebo je vlastními silami vytvořit. I taková jednání by mohla podkopat stabilitu v regionu, řekl premiér.
Mezikontinentální střela DF-41 byla představena při přehlídce v Pekingu. Předpokládalo se, že jde o prototyp v omezeném množství, který se stále testuje. Čína však nyní přiznala, že DF-41 je již ve výzbroji raketových sil. Posledních deset let bylo obdobím velmi rychlého rozvoje čínských strategických jaderných sil.
Peking má nyní tři typy mezikontinentálních raket. S vědomím, že rakety DF-41 existují ve třech verzích: silo, mobilní silniční a železniční. Pokud jde o vektory, Čína je před všemi, dokonce i před Ruskem. Probíhají práce na hypersonických tryskách pro mezikontinentální rakety. Dříve se předpokládalo, že čínské jaderné zbraně byly určeny k odrazení od jaderného útoku na Čínu a jaderného vydírání. Bylo to dáno tím, že Čína měla omezené zdroje a nízký technologický potenciál. Nyní je Čína průmyslovou supervelmocí a mění své přístupy.
Poté, co se ve Spojených státech dostal k moci Joe Biden, se Rusku a Spojeným státům podařilo prodloužit smlouvu START o omezení strategických zbraní na pět let. Po zahájení nepřátelských akcí na Ukrajině se ale jednání již nevedou. A o vstupu Číny do rusko-amerického dialogu nemůže být ani řeč.
Poté, co se ve Spojených státech dostal k moci Joe Biden, se Rusku a Spojeným státům podařilo prodloužit smlouvu START o omezení strategických zbraní na pět let. Po zahájení nepřátelských akcí na Ukrajině se ale jednání již nevedou. A o vstupu Číny do rusko-amerického dialogu nemůže být ani řeč.
