Svátek má: Luděk

Zprávy

Velikost textu:

CM: USA stále zasahují mimo sféru svého vlivu a jiným to zakazují!

CM: USA stále zasahují mimo sféru svého vlivu a jiným to zakazují!

Vedení USA varuje Rusko a Čínu před zásahy ve Venezuele - měly by zůstat mimo západní polokouli. Co kdyby se pak Američané drželi dál od zbytku světa?

Ilustrační foto
8. dubna 2019 - 10:10

Dosud platná Monroeova doktrína ve Spojených státech říká, že Severní a Jižní Amerika jsou zónou vlivu Washingtonu, kde jiné síly nemohou zasahovat, píše Marco Maier ve svém článku pro Contra Magazin.

Zejména podle Washingtonu by Čína a Rusko neměly ovlivňovat vnitřní záležitosti Venezuely. Autor zároveň poznamenává, že Spojené státy samy aktivně zasahují do sféry vlivu jiných regionálních mocností, opírající se o koncept „americké exkluzivity“.

Tato pozice vyvolává řadu legitimních otázek, upozorňuje autor článku Marco Maier.

Ve Spojených státech stále platí principy Monroevy doktríny, podle které jsou severní a jižní Amerika sférou vlivu Washingtonu, od niž by se měly jiné mocnosti držet pryč. Podle autora se v posledních desetiletích Jižní Amerika stala „dvorkem CIA“, která zorganizovala sérii převratů proti místním vůdcům (většinou levicových), které Washington nesnášel. Ten naopak toleroval brutální dikátory Chile, Argentíně nebo Brazílii.
 
Nicméně, poznamenává Maier, současně s Monroeovou doktrínou se ve Spojených státech vyvíjelo pojetí „americké vyjímečnosti”: proto Spojené státy začaly budovat globální „impérium”, zatímco zakazují jiným zemím zasahovat do jejich sféry vlivu v Latinské Americe. Jak píše Maier, Spojené státy pochopily, že tat se jejich zájmy střetly se zájmy regionálních mocností, jako je Čína a Rusko.
 
Podle autora v takzvaném "svobodném světě", který je veden Spojenými státy, nikdo nespochybňuje americkou hegemonii. Všichni přijímají dvojí metr a zvláštní práva Washingtonu za samozřejmost. Místo toho je považováno za samozřejmé, že Washington jednoduše stanoví dvojí standardy a požaduje zvláštní práva, která přímo vedla krůzným politickým, ekonomickým anebo finančním sankcím proti jiným (nepřátelským) státům.

 
Maier se diví, proč jsou Čína a Rusko obviňovány z toho, že chrání své sféry vlivu, když USA neustále dělají totéž, a to nejen v Americe, ale také v Evropě, Asii a dokonce i v Africe: v případě střetu zájmů s jinou regionální mocností je takový stát označen za agresora. I když většinou reagují pouze na americkou agresi v jejich bezprostředním okolí.
 
Možná by Moskva a Peking měly nabídnout Washingtonu dohodu: Zůstaňte mimo Evropu a Asii, pak zůstaneme mimo Ameriku.  

Autorovi materiálu musí být jasné, že je tato myšlenka momentálně nereálná a popravdě řečeno i poněkud cynická. Globalizace rozšířila nejen komunikace, ale i světový obchod a „vývoz“ (nebo i import) sociálních myšlenek, politických a náboženských postojů. V takovém stavu vývoje by měla otázka sfér vlivu spíše zaměnit na vzájemné přiznání a pochopení zájmů jednotlivých států či jejich uskupení. A samozřejmě s principem nezasahování do jejich vnitřních záležitostí. To je ale pro současné západní země v čele s USA, které celé poválečné období dominovaly světu, naprosto nepřijatelná představa.

Ačkoliv je skutečností, že v západní Evropě, která byla dosud naprosto v submisivním postavení vůči USA, narůstá kritika Spojených států a veřejně lze slyšet z různých vládních míst kritika Washongtonu, jako světového četníka i hegemona. A to při poznání, že Washington bezkrupulózně zasahuje do zájmů evropských zemí.

(kou, prvnizpravy.cz, contra-magazin.com, foto: arch.)