Svátek má: Alexandra

Zprávy

Velikost textu:

CP: Je čas, aby Trump pochopil: sankce - ne, dialog s Ruskem - ano!

CP: Je čas, aby Trump pochopil: sankce - ne, dialog s Ruskem - ano!

Ačkoli je Donald Trump hodně vzdálen pacifismu, měl by odstranit sankce proti Rusku, které pouze poškozují dialog mocností, vyzval Counter Punch.

Ilustrační foto
26.listopad 2017 - 04:20

Podle časopisu sice není Putin ideálním čintelem, ale při pohledu na mnoho jeho oponentů v politickém procesu není tak špatný, jak se ho snaží prezentovat ve Spojených státech.

„Donald Trump zdaleka není pacifistou. Zhoršil umělý hladomor v Jemenu, v zemi, která se stala epicentrem největší humanitární krize od roku 1945. Zabíjel civilisty v Iráku, prodloužil 16letou okupaci v Afghánistánu a vyslovil děsivé hrozby severokorejské vládě," uvedl Counter Punch.

Nicméně, jako rozbité hodiny, které ukazují správně jen dvakrát denně, dokonce spolehlivyý militarista někdy zaujímá mírnou pozici. Pro Trumpa, který si ještě nedávno stěžoval, že na Rusko byly uloženy těžké sankce, nastal právě takový moment.

Kritizovat sankce proti Rusku, a to i implicitně, znamená zpochybnit rozšířený názor, že americká vláda je „morálně nucena potrestat Rusko za zločiny".

Mainstreamový názor, že prezident Vladimir Putin je „výjimečným zlem", však nezohledňuje skutečné příčiny „špatného chování Kremlu", což je podle publikace poměrně nebezpečné.


Ve skutečnosti, zdůrazňuje Counter Punch, mnozí z Putinových oponentů jsou „stejně neliberální jako on", a klidný dialog s Putinem, který s ním nedávno vedl Trump, je rozumným způsob, jak zlepšit vztahy.

„Dokonce i když nevezmeme v úvahu celkový neúspěch sankcí, které nedosahují stanovených cílů, máme stále dobrý důvod se postavit proti provokativním, neefektivním a škodlivým pro občany protiruským sankcím,“ zdůraznila publikace.

V tomto ohledu můžeme například připomenout sankce zavedené v červenci, vyvolané k „potrestání Putina za hanebné činy v zemích, jako Sýrie".

„Zastánci této iniciativy mají jistě dobrý důvod nenávidět ruské spojence syrské vlády Bašára Asada, ale koho považují za skutečnou alternativou k Asadovi naši podporovatelé sankcí?“ ptá se časopis.

Při vyškrtnutí ze seznamu „umírněných“ povstalců, z nichž mnozí se spojil s islamisty, musí Spojené státy pochopit, že Asad - „se může ukázat, jako nejméně odporná postava, která je schopna udržovat alespoň zdání stability v Sýrii“.

Pomoc Putina Asadovi je podle časopisu stále „hodna odsouzení", ale to není ospravedlnění pro rozsáhlé sankce, které vedly k destrukci rusko-amerických vztahů.

Totéž, pokračuje Counter Punch, platí i pro „ruský zásah" na Ukrajině, kde je Putin „dalek od toho, aby byl jediným zločincem a dalek od toho, aby byl nejhorší".

„I když naše vláda nekonečně kritizuje Kreml za připojení ukrajinského Krymu, mnoho, a možná i většina obyvatel Krymu opravdu dává přednost Rusku. Jejich životy pod vládou Moskvy nejsou zdaleka dokonalé, ale většina krymských občanů jsou etnickými Rusy, kteří obvykle považují Kyjev za zlo kvůli útokům na ruskou kulturu," poznamenal časopis. „Snahou odtud vyhnat Rusko, Spojené státy upírají mnoha obyvatelům Krymu právo na sebeurčení."

Jinými slovy, ani jedna ze stran konfliktu nevypadá obzvláště atraktivně, takže by Amerika měla zůstat mimo konflikt, odstranit sankce proti Rusku a udržet jejich vztah k Ukrajině, vyzval Counter Punch.

A pokud jde o Putinovu v prezidentských volbách v USA? Stále ještě přesně nevíme, co se stalo, ale zdá se být jasné, že jakákoli ruská intervece byla do značné míry defenzivní. Putin pochopitelně byl znepokojen nezákonnou invazí Západu do Iráku v roce 2003 a zabitím Muammara Kaddáfího v roce 2011, přičemž to první Hilary Clintonová schválena jako americká senátorka a k druhému pomáhhala ministryně zahraničí. Není proto od věci se domnívat, že když Clintonová žertovala o zběsilé vraždě Kaddáfího, zpochybnila legitimitu ruských parlamentních voleb v roce 2011 a tvrdila, že Putinův militarismus připomíná „hitlerismus“, se Kreml rozhodl, že neposkytne „zatvrzelé všudypřítomné militaristce" příležitost postavit se proti Rusku jako prezidentka.


Navíc Washington může být potěšen skutečností, že i přes skepticismus vůči Západu není Moskva vždy v konfliktu se Spojenými státy. Například se Putinovi a George W. Bushovi dařilo udržovat přátelské vztahy i přes pochod USA na Bagdád. Rozpory vyšlehly až po deseti letech.

„Proto není příliš pozdě, aby Donald Trump změníl cestu dialogem s Putinem, odstranil sankce a začal podporovat pružnější přístup k zahraniční politice Kremlu. Ale pokud ne, šance na mír se stanou ještě více iluzorní," dodal Counter Punch.

(kou, prvnizpravy.cz, counterpunch.org, foto: arch.)