Svátek má: Luboš

Zprávy

Velikost textu:

Drtivá většina Srbů ke vstupu do NATO: Ani náhodou!

Drtivá většina Srbů ke vstupu do NATO: Ani náhodou!

Téměř 85% srbských občanů nepodporuje vstup své země do NATO, vyplývá z průzkumu veřejného mínění v předvečer výročí bombardování Jugoslávie v roce 1999.

Bomby NATO zasáhly i civilní vlak
25. března 2018 - 04:20

MVO „Institut pro evropské záležitosti" provedl telefonní průzkum u 1,2 tisíce občanů Srbska v období od 16. do 20. března. Tématem studie byl postoj občanů republiky k Severoatlantické alianci. Výsledky jsou zveřejněny na internetových stránkách Institutu.

Na otázku „Podporujete členství Srbska v NATO?" 84% respondentů odpovědělo negativně, 10% - pozitivně a dalších 6% nemělo odpověď.

Příčinami pro bombardování v roce 1999 byla podle 17,4% respondentů politika bývalého jugoslávským prezidentem Slobodana Miloševiče, dále 15,2%  se domná, že kvůli zájmům USA, Západu a světových mocnosti, pro 12,6% vyhnání Srbů z Kosova, a pro 10,5% respondentů  zabavení území Kosova a jeho odtržení od Srbska. Zbývající odpovědi, s podporou méně než 10%, byly variantami prvních čtyř.

Na otázku „přijali byste NATO za omluvu za bombardování?" 62% odpovědělo „ne", 31% - „ano", dalších 7% nemohlo odpovědět.

Zároveň se 68% respondentů domnívá, že Srbsko nezíská žádný prospěch ze spolupráce s NATO, 18% se domnívá, že ano, dalších 14% nezná odpověď.

Spolupráce Srbska a Severoatlantické aliance není podporována 66% účastníků průzkumu, 26% s ní souhlasí, že bude pokračovat a 8% se rozhodne.

Podle pětibodového systému, kdy 1, že je „velmi špatné“, odhadlo vztahy Srbska a NATO 44,7% respondentů, 2 - 21,4%, pro 3 - 25,9% účastníků studie. Stupně 4 a 5 získaly podporu 4,4% a 3,6%.

Na bývalé Jugoslávii si NATO vyzkoušelo vojenský experiment!

Bombardování Jugoslávie

V roce 1999 ozbrojené konfrontace mezi albánskými separatisty z Kosovské osvobozenecké armády, armády a policie Srbska vedly k bombardování Svazové republiky Jugoslávie (SRJ) (v té době tvořené Srbskem a Černou Horou) silami NATO. Letové údery NATO pokračovaly od 24. března do 10. června 1999. Přesný počet obětí není znám.

Podle srbských úřadů bylo během bombardování zabito asi 2,5 tisíce lidí, z toho 89 dětí. 12,5 tisíc lidí bylo zraněno. Materiální škody se podle různých zdrojů odhadují na 30 až 100 miliard dolarů. Vojenská operace byla provedena bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN a na základě souhlasu západních zemí (včetně Česka), které tvrdily, že orgány SRJ řídil etnické čistky v kosovské autonomii a vyvolaly humanitární katastrofu.

Neutralita Srbska

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během své návštěvy Bělehradu koncem ledna řekl, že NATO uznává srbskou vojenskou neutralitu, a že ve spolupráci s Bělehradem se podílí na reformě bezpečnostních složek státu a odbornou přípravu pracovníků, mezinárodních operací, společných vojenských a civilních cvičení.

Srbská vláda oficiálně trvá na dodržování státní vojenské neutrality, které vyhlásilo parlamentním usnesením z roku 2007. Individuální plán pro partnerství Srbska s NATO (IPAP) vstoupil v platnost v březnu 2015, dokument definuje vzdělávací a technickou spolupráci, společná cvičení a vytváření pozitivního obrazu NATO v srbské společnosti. Současně v roce 2013 získal srbský parlament statut pozorovatele v Parlamentním shromáždění CSTO.

(kou, prvnizpravy.cz, ria.ru, foto: arch.)