Svátek má: Luboš

Zprávy

Velikost textu:

Evidence jako první pilíř moci

Evidence jako první pilíř moci

<< SERIÁL (7) >> Koncem války řízení státu, tedy i evidence nepřátel – Němců. Jak to probíhalo např. v Ústí nad Labem? Nejzákladnější evidence Němců byla přesunuta přímo na ně majitele ústeckých domů a bytů, protože většina domovního fondu byla v rukou Němců.

Průkaz nepostradatelnosti
16. května 2019 - 07:20

Vyhláška č. 5 z 31. května 1945 „Soupis nadbytečných obytných místností v oblasti velkého Ústí nad Labem“ ukládala evidenci a využití všech bytů, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Vyhláška č. 6 o pracovní povinnosti Němců (ve věku od 15 do 55 let) z 1. června 1945 vydaná ústeckým MNV nařizovala v bodu 2.: „Všichni majitelé domů neb jejich zodpovědní zástupci  pořídí vlastními prostředky 2 seznamy v domě bydlících a pracovní povinnosti podlehajících osob. Jeden podepsaný seznam odevzdají do 3 dnů úřadu práce, druhý vyvěsí za domovními dveřmi na vhodném místě.“ S neuposlechnutím vyhlášek byly spojené vysoké pokuty a hrozba  vězením.

Evidence pomocí jídla

Velmi silným nástrojem pro evidenci a udržení místních obyvatel v bydlišti byl systém vydávání potravinových lístků.

Proto Vládní nařízení č. 6. ze 17. května 1945 určovalo v paragrafu 3, odstavec 2, že lidé, kteří se vrací do ČSR se musí k zásobování přihlásit „u obce stálého pobytu… Při přihlášce k zásobování potravinami nutno v každém případě předložiti policejní přihlášku ke stálému pobytu v obci.“



První provizorní přihlášky

Pro evidenci o pohybu obyvatelstva hned po osvobození mělo české vedení města Úsí nad Labem prozatímní cyklostylované přihlášky k pobytu. Dochovala se například přihláška z 23. 6. 1945, ve které majitel domu podepsal svoji vlastní přihlášku. Přihláška je ověřena razítkem ústeckého 2. policejního revíru.

S kulatým razítkem „Obecní úřad Vaňov“ byly vystavovány strojopisně předepsaná potvrzení o pobytu lidí v obci v tom smyslu, že pan, paní, slečna … narozen … „je ve Vaňově, okres Ústí n. L. policejní hlášen“.

Podobné strojopisné potvrzení zavedl i MNV ve Valtířově, který například 27. 6. 1945 potvrzuje bydliště na jméno Karel Grafek (? Nečitelné) narozený 28. 7. 1895 v Libouchci v okresu Děčín, který „je ve zdejší obci policejně hlášen a má zde své bydliště.“ Potvrzení bylo opatřeno dvěma kulatými razítky „Místní národní výbor Valtířov“.


Policejní přihláška

Takový byl název šestiřádkového potvrzení vystavovaného policií v ústeckém Krásném Březně. Strojopisně předepsaná potvrzení o pobytu lidí v místě bydliště bylo podrobné. Například Rudolf Gärtner, narozený 31. 7. 1892 v Aussig (Ústí n. L.) okres Aussig (Ústí), měl vyplněné u kolonky rodinného stavu, zaměstnání, příslušnosti, kterou měl německou, posledně bytem bylo uvedeno „Wehrmacht“, kolonka s názvem ulice nebyla samozřejmě vyplněna, hlásil se policejně dne 27.6.1945 do Krásného Března do konkrétní ulice je napsána nečitelně, okres Aussig. Česká policejní přihláška s německým evidenčním razítkem „Kartel“ a rukopisným vpisem 28.6.45 byla vyplněna německy příchozím bývalým vojákem Gärtnerem. Pod tímto záznamem bylo razítko s českým textem, že je policejně přihlášen dne 27.6.45 s kulatým policejním razítkem z Krásného Března a podpisem úředníka Václava Schmidta.

Prostě, pořádek musí být, i když se v pangejtu válejí pušky a pancéřové pěsti.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)