Svátek má: Jitka

Zprávy

Velikost textu:

Foreign Policy: Německo postihla epidemie neonacistického teroru!

Foreign Policy: Německo postihla epidemie neonacistického teroru!

Nedávná vražda německého politika Waltera Lübckeho ukázala, že v Německu jsou velké problémy s bojem proti neonacistickému teroru, upozornil Foreign Policy.

Ilustrační foto
5. července 2019 - 04:20

Důvodem je, že úřady a veřejné mínění Spolkové republiky Německo tento problém dlouhodobě ignorují a zaměřují se na levicový teror. Nedávné průzkumy navíc ukázaly, že v řadách německých bezpečnostních orgánů existují celé buňky příznivců krajně pravicových myšlenek.

Když byl německý politik Walter Lübcke nalezen zastřelen ve svém vlastním domě, německá policie a další bezpečnostníí orgány nepochybovaly, že vražda byla prací extrémně pravicového extremisty, píše zahraniční politika. Podle publikace se tato jednomyslnost stala de facto uznáním jejich vlastní nedbalosti.

Faktem je, že se v roce 2015 stal Lübcke jedním z hlavních cílů pravicových radikálů v celém Německu po jeho prohlášeních na podporu výstavby uprchlického tábora ve městě Lofelden. Politik zejména řekl, že Německo je zemí založenou na křesťanských hodnotách, jejichž součastí je také charita: „Každý, kdo tyto hodnoty nesdílí, každý, kdo s nimi nesouhlasí, může kdykoliv opustit zemi. Každý Němec má takovou možnost.“ Ihned po těchto prohlášeních dostal Lübcke mnoho dopisů vyhrožujících pomstou.
 
Jak čas plynul, rozhořčení pravicových radikálů nezmizelo, protože různí aktivisté pravidelně připomínali veřejnosti slova, která Lübcke prohlásil, poznamenal Foreign Policy. Nikdo proto nebyl překvapen skutečností, že Stefan Ernst, podezřelý z vraždy politika, měl spojení s krajně pravicovými skupinami a v minulosti se dopustil rasistických zločinů.


Vražda Lübkeho vyvolala vlnu debat o velkém šíření pravicového terorismu v Německu: Ministr zahraničí Horst Seehofer přiznal, že vláda bude muset dohnat podcenění tohoto jevu. Podle některých kritiků je důvodem to, že německé úřady dlouho ignorovaly problém pravicového teroru.
 
Jak poznamenává profesor Tanjev Schultz z Gutenbergovy univerzity, v německém veřejném vědomí je teror spojován především s činností levicových radikálů, jako je například slavná „Frakce Rudé armády“, která organizovala řadu politických atentátů. Současně se téměř žádná pozornost nevěnovala pravicovému teroru, přestože neonacisté také páchali násilné činy, například teroristickým útokem na Oktoberfest v Mnichově v roce 1980.

Slepota vůči pravicovému terorismu je jedním z důvodů, řekl Schultz, proč trvalo orgánům tak dlouho, aby si uvědomily, že 10 vražd provedených neonacistickým podzemím od roku 2000, bylo prací teroristické organizace. Úřady se z velké části pokoušely omezit vyšetřování na tři hlavní členy skupiny, a to navzdory skutečnosti, že existovaly silné důkazy o tom, že měli významnou podporu od ostatních pravicových extremistů, a i některé náznaky, že část této podpory mohla pocházet z vlády.

Seehofferův příslib intenzivnějšího boje proti pravicovému teroru vyvolal skepticismus a pochybností, které jsou zesíleny na pozadí vyšetřování, která odhalila přítomnost ultrakoristických buněk v řadách německé policie. Podle publikace se 28. června objevily informace, že organizace "Severního kříže" (Nordkreuz) použila policejní archivy a sestavila „seznam smrti“ téměř 25 000 liberálních a levicových politiků, měla sklady zbraní a vaky na těla. Současně je podle Foreign Policy jen slabá naděje, že federální orgány budou schopny předcházet násilí, neboť Federální služba pro ochranu německé ústavy (německá tajná služba – pozn. red.) byla opakovaně obviněna ze spoluúčasti na činnostech krajní pravice. Nedávno byl bývalý šéf ministerstva, Hans-Georg Maasen, kritizován za to, že videa zachycující akce neonacistů ve městě Chemnitz ze srpnu 2018, označil za vyfabrikované.

Foreeign Policy upozornil, že ačkoli smrt Lübckeho je milníkem, podobné útoky se v posledních letech rozšířily. V roce 2015 a 2017 starostka Kolína, Henriette Rekerová a Andreas Hollstein, starosta západoněmeckého města Altena, byli zranění politicky orientovanými útoky noži.

 

Německo má dlouhodobé potíže s prevencí neonacistického teroru, neboť v řadách německých úřadů existuje značná sympatie k ultrapravicovým ideálům. Existují samozřejmě i jiné důvody: podle Tanjeva Schultze mohou situaci napravit speciální reedukační kurzy. Schulz však také poznamenal, že takové iniciativy se nikdy nedostanou k cílové skupině.

Vláda kancléřky Angely Merkelové bude muset udělat něco radikálnějšího než jednoduché navýšení policejních zdrojů, pokud chce účinně bojovat proti vzestupu krajní pravice - v neposlední řadě proto, že problém hrozí rozpoltit její politickou stranu CDU, dodal Foreign Policy.

(kou, prvnizpravy.cz, foreignpolicy.com, foto: arch.)