Svátek má: Jana

Zprávy

Velikost textu:

Francouzská historička popsala „bod obratu" vztahu Putina k Západu

Francouzská historička popsala „bod obratu" vztahu Putina k Západu

Rozhodující rolí při utváření politiky Vladimíra Putina byl znepokojující západní postoj vůči Rusku v devadesátých letech, včetně bombardování Belehradu silami NATO.

Hélène Carrère d’Encausse, francouzská historička
6.květen 2018 - 10:15

Uvedla to v rozhovoru se švýcarským vydáním Basler Zeitung francouzská historička Hélène Carrère d’Encausse.
.
Podle ní bylo Rusko na konci minulého století Rusko v chaosu a západní země to využily, a ignorovaly jeho pozici v mezinárodních otázkách.

„Rusko zdědilo své pevné místo po SSSR v Radě bezpečnosti OSN. Když se spojenci rozhodli bombardovat Bělehrad, měli svolat Radu bezpečnosti, což se rozhodli neudělat, a to byl zlom pro Putina ... Chtěli ukázat Rusku, že jim na něj nezáleží. Později, když se stal předsedou vlády a pak prezidentem, jeho cíl byl jednoduchý: nikdy už Ruskem nebudou taktoi zacházet," konstatovala Carrère d’Encausse

Podle historičky Putin vnímá Rusko jako velkou mocnost. Po svém nástupu k moci bylo jeho hlavním úkolem zabránit kolapsu země a vybudovat silný centralizovaný stát, což se mu nakonec podařilo, poznamenala.

Carrère d’Encausse uvedla, že se pokouší spravedlivě vyhodnotit Putina. „Určitě není dobrý chlapec, jinak nemohl zůstat u moci tak dlouho, ale miluje svoji zemi a dělá to, co si myslí, že je správné, aby zachoval jednotu a chránil ji," řekla. Na otázku anexe Krymu odpověděla, že je to problém, ale není to Putinova chyba. Připomněla historii poloostrova a že i po roce 1954, kdy Chruščov předal Krym Ukrajině, bylo nepředstavitelné, že nebude ruským v rámci SSSR, do něho tehdy Ukrajina patřila. Upozornila na vyhrocenou situaci po Majdanu, kdy Ukrajina „provokovala“ zákazem ruštiny Putina, který je citlivý na ruskiou národní hrdost a situace vyeskalovala k jeho mocenským krokům.

Poukázala ale, že Putinova politika byla zprvu zaměřena směrem k Evropské unii, ale po „oranžové revoluci“ na Ukrajině, kterou Západ podpořil, se Rusko cítilo být uražené. „To byla také mocenská politika, takže se nenechme mýlit,“ poznamenala historička.

HuffPost: Proč udělaly USA z Ruska nepřítele? Peníze, peníze, peníze...

Pokud jde o zvýšené napětí ve vztazích mezi Ruskem a Západem, Hélène Carrère d’Encausse
zdůraznila potřebu vyjednávání a hledání kompromisů. „Putin je rozumný člověk, můžete s ním mluvit. Sankce Západu nedávají nic, ale ztrácíme partnera, který by mohl být užitečný při řešení dalších otázek," řekla.

Zároveň však protiruské sankce, jak míní Hélène Carrère d’Encausse, tlačí Moskvu k reformám, díky nímž se země může dostat z krize se silnější ekonomikou.

„Přesto neexistuje žádná cesta v minulosti. Nejedná se pouze o legitimní zájmy států, ale také o národů. To se týká Katalánců ve Španělsku i Rusů na Ukrajině. Evropané se musí zeptat, co je pro jejich kontinent nejlepší. Neměli by prostě podléhat geopolitickým zájmům Američanů. NATO dnes expanduje k Rusku. Pomáhá to opravdu tolik Evropanům, kteří jsou úzce spojeni s Ruskem? Nebo je to užitečné především pro Američany, kteří stojí v dálce s Ruskem v konkurenci mocenské politiky?“ položila otázku.

Poznamenala, že Američané především sledují své vlastní zájmy. „V roce 1996 jsem viděla, jak zorganizovali znovuzvolení Jelcina. Nebyli to Evropané. Pokud je dnes Putin obviňován z toho, že zasahoval do voleb Ameriky, mohu se jen smát. To je mocenská politika. Nemusíte udělat Putina většího, než je. Není to anděl, rozhodně ne, ale také není démon, který má prostředky, které ostatní nemají,“ zdůraznila.

Hélène Carrère d’Encausse je francouzská historička, tajemnice Francouzské akademie, která se specializuje na Rusko, je zahraniční členkou Ruské akademie věd v Ústavu historických a Filologických věd, stejně jako zahraniční čestnou členkou Ruské akademie umění.

(kou, prvnizpravy.cz, bazoline.ch, foto: arch.)