Svátek má: Cecílie

Zprávy

Velikost textu:

Kaczynski: Reparace zaplatili Francouzům, Židům. Ale ne Polákům!

Kaczynski: Reparace zaplatili Francouzům, Židům. Ale ne Polákům!

Vůdce vládnoucí polské strany „Právo a spravedlnost" Jaroslaw Kaczynski znovu připomněl reparační požadavky Varšavy po Berlínu.

Jaroslaw Kaczyński, lídr vládnoucí strany PiS
13.listopad 2017 - 04:20

Podle politika se otázka náhrady za zločiny nacistického Německa týká nejen získání hmotných hodnot, ale také obnovení národní hrdosti, napsaly The Financial Times.

V čele vládnoucí polské strany „Právo a spravedlnost" Jaroslaw Kaczynski se znovu připomněl problém německých reparací za zločiny druhé světové války. Ve svém projevu v Krakově na oslavách věnovaných 99. výročí polské nezávislosti, politik, který sice není ve vládních pozicích, ale je považován za nejvlivnější osobnost v zemi, řekl, že to není jen o materiálních statcích, ale také o národní „důstojnosti“, uvedly Financial Times.
 
„Musíme bránit naše práva, včetně těch, která pocházejí z historie. Francouzům zaplatili za ztráty v druhé světové válce, Židům zaplatili, mnoha zemím bylo zaplaceno. Ale ne Polákům," zdůraznil. „Snaží se nám vnutit, přijmout tuto skutečnost jako zjevnou součást národního komplexu méněcennosti. Musíme to odmítnout."


V roce 1953 oznámily komunistické orgány Polska vzdání se práva na německé odškodnění. V roce 2004, kdy země vstoupila do EU, tehdější vláda potvrdila relevanci předchozího prohlášení.
 
Navzdory tomu otázka, zda požadovat odškodnění za „katastrofické ztráty", které neslo Polsko během druhé světové války, stále rozrušuje politické kruhy země. V létě vznesla tuto otázku Kaczynského strana na Kongresu. V září polská premiérka Beata Szydlová uvedla, že Varšava má právo požadovat reparace. V reakci na to Berlín sice uznal odpovědnost za zločiny nacistů, ale připomněl, že dříve polské orgány se tohoto požadavku vzdaly.
 
Někteří analytici pochybují, že Varšava skutečně zformuluje nárok na odškodnění(podle některých polských odhadů jde o 6 bilionů dolarů - pozn. red.). Podle jejich názoru je rétorika „Práva a spravedlnost" zaměřena na vnitřní, nikoli mezinárodní publikum. Ale Kaczynski trvá na tom, že takové stanovisko je „mylné".
 
„Nejde jen o hmotné prostředky. Jedná se o náš status, o naši hrdost. To je důvod, proč ti, kteří někdy předkládají různá diplomatická prohlášení, a tvrdí, že to všechno je pouze prezentací pro domácí účely, se mýlí," poznamenal politik.
 
Dodal: „Ne, to není představení. Naše požadavky jsou naprosto vážné. Nezapomínejte však, že požadavky se plní, když je za nimi síla, rozvoj a konsolidace. To je důvod, proč, i když říkám, že je to pro nás všechny velmi obtížné, měli bychom se snažit o národní konsolidaci."
 
Podle FT, po příchodu k moci v roce 2015 „Právo a spravedlnost“ opakovaně vstoupilo do sporu s Bruselem o celé řadě otázek, od kvót pro uprchlíky až po revizi zákoníku práce EU. Nejzávažnější konflikt se týkal pokusu vládnoucí strany o změnu legislativy Polska, která podle názoru Evropské komise ohrožuje právní stát.

 
Kaczynski rovněž odmítl tato tvrzení jako chybná. „Polská svoboda a demokracie se rozvíjejí. Tento nešťastný příběh o polské diktatuře a selhání v Polsku je obvyklým ovocem choré představivosti a propagandy té nejnižší úrovně," řekl.
 
Mezitím ve Varšavě u příležitosti Dne nezávislosti proběhl pochod tisíců nacionalistů, kteří spálili petardy a mávali vlajkami s hesly. Procesí, kterého účastnili zástupci dalších evropských zemí, sledovalo 6.000 policistů. Ale celkově k excesům nedošlo, dodaly Financial Times.

(kou, prvnizpravy.cz, ft.com, foto: arch.)