Svátek má: Zita

Zprávy

Velikost textu:

Kašlu na Francii! - Le Figaro o ztrátě národní identity kvůli migrantům

Kašlu na Francii! - Le Figaro o ztrátě národní identity kvůli migrantům

Vítězství národního týmu Alžírska na Africkém poháru národů bylo ve Francii představeno jako „okamžik národní jásotu“, a to i přes nedávné zběsilé nepokoje mladých lidí z řad migrantů, napsal Le Figaro.

Ilustrační foto
29. července 2019 - 04:20

Když se multikulturní společnost hroutí, média začnou „pateticky číst recitátyí šťastné rozmanitosti“, ačkoli mnozí Francouzi jsou znepokojeni ztrátou národní identity a skutečností, že jejich země se pro ně stává „cizí“, zdůraznil článek.

Nedávné vítězství Alžírska v Africkém poháru národů bylo představeno ve francouzské televizi jako „okamžik národní radosti“, i když ve skutečnosti „úřady očekávaly to nejhorší“, obávaly se nových nepokojů, rabování a pogromů na ulicích, uvedl Le Figaro. „Bylo naprosto nezbytné radovat se a považovat dav Alžířanů pouze za projev nevinného a laskavého štěstí, které by se mělo sdílet v celé Francii, jako by toto vítězství patřilo trochu jí," poznamenal článek. Proto byly zapomenuty všechny nedávné nepokoje a výstřelky, stejně jako komentáře v sociálních sítích, kde mladí fanoušci alžírského týmu opakovali slogan „K čertu s Francií!“, jako by ji potřebovali ponížit a reakci „kolonizovat“, zdůraznil autor materiálu.

Jako obvykle, když se multikulturní společnost hroutí, média začínají „pateticky číst recitály šťastné rozmanitosti“ a uvádět za „politicky a ideologicky podezřelého každého“, který vyjadřuje skepticismus, a mnoho příkladů negativního chování mladých lidí z řad migrantů se snaží prezentovat jako „izolované a nehodné pozornosti“ incidenty,
napsal Le Figaro. Stačilo však „jen otevřít oči“, abyste viděli na ulicích Francie spoustu alžírských vlajek - a už to nebyl folklór, ale politický fenomén, ačkoli média udělala vše pro to, aby potlačila jeho význam, uvedl článek.

„Pokud člověk zvedne cizí vlajku, zejména v situaci spojené s vysokým napětím mezi Francií a Alžírskem, mezi Francouzi a alžírskými přistěhovalci, znamená to, že vyhlašuje svoji pozici," zdůraznil autor. Podle něj, když vidíme vlaní cizích vlajek v samém srdci země v den státních svátků, znamená to, že kdokoli, kdo chodí po Champs-Elysées pod alžírskou vlajkou, vědomě či nevědomě, se účastní „symbolické okupace“ Francie.

Takové události nedávných dnů by neměly být překvapením, protože „uklidňující rétorika šťastné identity“ nemůže do nekonečna skrýt skutečný stav věcí, vysvětlil článek: „Masové přistěhovalectví posledních desetiletí vedlo k vytvoření nového národa nebo, jak se někdy skromně nazývá, k protispolečnosti“.  A tady „upřímná republikánská rétorika“ může jen málo napravit, uvedl autor: „Žádné ustanovení nedokáže spojit identitu v rámci historické francouzského národa a přistěhovalce, kteří z nějakého důvodu drží stranou od národních symbolů“.


„Mystika společné koexistence“ nemůže dlouhou dobu „udržet pod hypnózou“ obyvatele dnešní Francie, kteří jsou od sebe tak nápadně odlišní, napsal Le Figaro: „Kouzlo jazyka má své meze. Rozbité v reálném světě nelze sjednotit pomocí inkluzivní teorie.“ Existují obavy, že „společenství“ s různými kulturami vytvořenými nedávno na území Francie začnou zítra hvořit „proti sobě“, upozornil článek.

Stále častěji se říká, že asimilační politika v zemi „selhala“. A to znamená, že dnes se značná část imigrantů nepovažuje za součást „francouzského národa“, který historicky předpokládal určité společenství jediné kultury a morálky, poznamenal autor: „Nyní však byl tento koncept národa prohlášen za zastaralý.“

„V zemi se pevně uchytila atmosféra úzkosti," konstatoval článek. Je obvyklé slyšet, že otázka „identity“ aktivně využívá pravice. Neměli bychom však zapomenout, že se jedná také o „výstřelek“ nejradikálnějších levičáků, což bylo nedávno  vidět nedávno na příkladu hnutí „černých vest“, které donutilo 700 nelegálních přistěhovalců, aby obsadili Pantheon, aby požadovali úřední doklady, připomněl Le Figaro. Situace ve Francii nabývá stále grotesknějších podob, zdůraznil autor: „Proč stát najednou nebyl schopen vyloučit nelegální přistěhovalce, kteří proti němu otevřeně bojují? Jak je možné v tom nevidět projev strašlivé politické bezmoci? Je posílání lidí zpět domů, kteří nelegálně okupují území jiné země, nyní považováno za barbarství a proti republikánské politice? “

Nedávno velmi pozoruhodné prohlášení učinila tisková tajemnice Elysejského paláce, Sibeth Ndiaeová, která s lítostí hovořila o těch Francouzech, kteří „častěji nejedí humry, ale kebaby“. Znamená to, že nyní by se „kebab“ měl považovat za jídlo francouzského lidu a kam zmizela „stará Francie“, podivil se autor. Podle jeho názoru lze zvážit dvě možnosti: buď tato věta z úst zástupce vlády byla „záměrně provokativní“ a ukazuje „postnárodní“ názory vlády Emmanuela Macrona, která usiluje o „podmanění francouzské identity“. Nebo to tisková tajemnice Elysejského paláce vážně považuje za „nejviditelnější banální očividnost“ - a to jen potvrzuje obavy mnoha Francouzů, kteří jsou znepokojeni tím, že jejich země se stává „cizí“, uzavřel Le Figaro.

(kou, prvnizpravy.cz, lefigaro.fr, foto: arch.)