Vystoupala vysoko nad Japonsko mimo zemskou atmosféru na vzdálenost 4.600 kilometrů – což je první taková trajektorie letu použitá od roku 2017. Ve skutečnosti to neznamená nic jiného než stále stejné divadlo jako jindy.
Raketa proletěla nad nejsevernější částí Japonska. Tamní obyvatele úřady vyzvaly k preventivní evakuaci, poprvé od roku 2017. V regionech Hokkaidó a Aomori byl dokonce dočasně pozastaven provoz vlaků, dokud raketa nežbluňkla do Tichého oceánu. Píše o tom kde kdo, ale v podstatě to neznamená vůbec nic, upozorňuje publicista František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Nic zvláštního
Pokud nad Japonskem letěla raketa mimo zemskou atmosféru, nebylo to porušení ničeho, protože neletěla v zemské atmosféře pod jurisdikcí Japonska. Kromě toho je všeobecně známo jaký mají dolet severokorejské rakety. Každé vypuštění rakety je jenom politická komedie.
Pro jihokorejské, japonské a severoamerikánské politiky je vypouštění severních raket božím požehnáním. Mají o čem žvanit a tvářit se důležitě. U jednoho článku z tamní (asijské) oblasti jsem našel i srandovní titulek: „Nejnovější severokorejská raketová salva odhaluje americkou impotenci“. Titulek je zavádějící.
Impotentní jaderná kauza
Impotentní jaderná kauza
Severokorejský režim po rozkladu východní sovětské říše počítal s tím, že pokud nebude mít tvrdou vojenskou odstrašující sílu, Jižní Korea a USA, i s přispěním Japonska, budou potichu rozvracet severokorejský režim. Může dojít i k násilnému osvobození Korejců na severu od tamního režimu. Protože severokorejský režim nebyl technicky schopný se vyrovnat vojenským inovacím USA, a tedy i Jižní Koreje, vybral si nejdůležitější segment – jaderné zbraně.
Je to možná paradoxní, ale pro severokorejský režim (KLDR) jsou jaderné zbraně ryze obranné. Vždy jich budou mít málo, výkonných raket také bude málo. Ale v případě snahy o zničení severokorejského režimu by to stačilo k devastaci Jižní Koreje, Japonska a snad i části Aljašky.
Že by se toho vůdci neodvážili? Jugoslávie, Irák, Libye jsou dostatečně inspirační. Jistě severokorejští papaláši si dobře prohlédli záběry davem zmasakrovaného plukovníka Muammara Kaddáfího. Proto pro světovou bezpečnost severokorejský režim neznamená hrozbu. Nějaké rezoluce OSN a přihlouplé sankce jsou zbytečné a škodí jenom nejbezmocnějším, tzv. prostým lidem.
Indická atomovka nevadí, protože Indie je jeden z největších států světa, pákistánská atomovka také nevadí, protože se Pákistán v té době politicky a vojensky tulil k USA, Izraelcům také nikdo nic nevyčítá. Íránská atomovka by vadila, protože je Írán na kordy s USA, především po roce 1990, protože předtím byla centrem zla Čína, ale musela být vystřídána jiným objektem – los padl na Írán. Neboť pro Severoamerikánce a Evropany se stala Čína velkým investičním pařeništěm a nemohla být v té době říší zla.
Prognóza pro blízkou budoucnost: Saudská Arábie potichu připravuje půdu pro využívání jaderné energie, stejně tak i Turecko. Patří mezi největší tiché adepty na pořízení jaderných zbraní. Jaderná fantazie se občas objeví i v jihokorejském názorovém šumu.
KLDR je cool
Kdyby Severní Korea nebyla, současnou Severní Koreu by si Severoamerikánci museli vymyslet. Částečně USA přenesly svůj válečnický chtíč i na Írán. Čína se dostala na seznam až v posledních letech.
Existence jaderné KLDR dává USA legitimitu v udržování svých vojáckých legií v Jižní Koreji a v Japonsku. Proto ve skutečnosti Pentagon Severokorejce miluje. Dovoluje USA a jejich spojencům v severovýchodní Asii zahájit spolupráci na společném systému protiraketové obrany.
I kdyby byl takový systém navržen jako obrana proti Severní Koreji, měl by vlastně být odstrašujícím prostředek vůči Číně. Severokorejské jaderné zbrojení je proto pro Pentagon cool.
Samozřejmě různá jihokorejsky – americká cvičení jsou běžným folklórem, který využívají USA nepřímo i proti Číně. Již dnes někteří hysterici naléhají na Tokio, aby přijalo doktrínu protiúderu – nebo dokonce preventivního úderu.
Proto v úterý 4. 10., kdy KLDR vystřelila rachejtli do vesmíru nad Japonskem, podle jihokorejského sboru náčelníků štábů (JCS) se po obědě čtyři stíhačky F-15K korejského letectva a čtyři stíhačky F-16 amerického letectva zúčastnily společného cvičení a jihokorejští kovoví ptáci shodili řízené bomby Joint Direct Attack Munition (JDAM) na cíl na neobydleném ostrově Jikdo asi 50 kilometrů od Gunsanu, provincie Severní Jeolla.
Vojáci o tom zapěli hrdinský popěvek: „Kombinovaný let a cvičení přesného úderu ukázaly, že Jižní Korea a USA jsou odhodlány přísně reagovat na jakékoli hrozby ze Severní Koreje a mají ohromující schopnosti přesně zasáhnout původce provokací," uvedl JCS ve svém prohlášení.
Vojáci o tom zapěli hrdinský popěvek: „Kombinovaný let a cvičení přesného úderu ukázaly, že Jižní Korea a USA jsou odhodlány přísně reagovat na jakékoli hrozby ze Severní Koreje a mají ohromující schopnosti přesně zasáhnout původce provokací," uvedl JCS ve svém prohlášení.
Dalším komediálním prvkem bylo japonské čmuchání, jak 4. 10. uváděly japonské noviny (https://www.yomiuri.co.jp/national/20221004-OYT1T50216/). V článku je uvedeno: „Síly sebeobrany (SDF) v úterý pokračovaly v kontrole škod způsobených padajícími předměty pod trasou, kde raketa letěla. Stíhačky F-15 z letecké základny Air Self-Defense Force Chitose (Hokkaido) a hlídkové letouny P3C z letecké základny Námořních sebeobranných sil Hachinohe (prefektura Aomori) létaly a vyšetřovaly, ale do 20:00 hod. téhož dne nebyly potvrzeny žádné škody.“ Čili dlouhatánsky bylo řečeno, že se o nic nejedná.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
