Svátek má: Libor

Zprávy

Velikost textu:

Le Monde: Západ se dopustil válečných zločinů a je nepotrestán!

Le Monde: Západ se dopustil válečných zločinů a je nepotrestán!

Západní země začaly válku v Libyi na základě „fake news“ o masakrech a zločinech Kaddáfího režimu k prosazení svých vlastních zájmů, řekl expert v oblasti mezinárodního práva, Daniel Lagot.

Ilustrační foto
30. března 2018 - 10:10

Zároveň, a to navzdory skutečnosti, že v důsledku války byl zcela zničen silný africký stát a vykonána poprava jeho vůdce, válečné zločiny samotných západních zemí stále zůstávají nepotrestány.

V posledních dnech se ve Francii hodně mluví o údajném financování volební kampaně Nicolase Sarkozyho v roce 2007 režimem Muammar Kaddáfího, uvedl expert v oblasti mezinárodního práva Daniel Lagot pro Le Monde. Nicméně, podle Lagota má Sarkozy v minulosti „něco mnohem horšího, o čem se, což je zajímavé, hovoří mnohem méně". Mluvíme o válce započaté v roce 2011 Francií, spolu se svými spojenci - Spojenými státy a Spojeným královstvím - „proti stejnému režimu“, která vyvrcholila zničením Libye a popravou Kaddáfího.

Otázka, která vzniká při pomyšlení na tuto válku, je rovněž relevantní pro současnost, je si jistý autor: jak by měl být potvrzen, a to nejen vyhledán rozsah porušování lidských práv k tomu, aby místo diplomacie a vyjednávání zaujala vojenská intervence?

Většina Francouzů nadále považuje válku v Libyi za oprávněnou kvůli masakrům, kterých se Kaddáfího režim údajně dopustil vůči obyvatelstvu. „V tomto článku se nejedná o ochraně tohoto režimu, který je pravděpodobně vinen porušováním lidských práv a dalšími trestnými činy, ale problém spočívá v tom, že tyto masové vraždy jsou nafouknuté  medializovaný fake news naší doby,“  konstatoval expert. Podle něj  zprávy o masakrech v Libyi, stejně jako příběhy o chemických zbraních v Iráku v roce 2003, sloužily k ospravedlnění války, která měla očividně jiné motivy.
 
Jak autor připomněl, mezinárodní organizace, jako je Amnesty International a Human Rights Watch, silně podporovaly válku proti „zločineckému režimu“, a hovořily, že počet obětí vnitřního konfliktu v Libyi do intervence Západu dosáhl 100-400 lidí (údaje nejsou srovnatelné například se stovkami tisíců obětí genocidy ve Rwandě).
 
Nicolas Sarkozy odůvodnil své rozhodnutí tím, že zásah pomohl zachránit životy milionu lidí v Benghází. Lagot označil takové výroky za naprosto „absurdní": takové údaje nemohly být ani s rozsáhlou represí. „Pokud by se intervence opírala o toto, mohl se tento problém vyřešit v jednom dni: Kaddáfího armáda začala ustupovat po prvním bombardování,“ poznamenal autor.

Lži a propaganda humanitárních intervencí Západu! 

Avšak místo toho, aby mse přešlo na příměří a vyjednávání mírového předání moci, jak  to požadovala rezoluce OSN, podpořila intervenci „pro ochranu civilního obyvatelstva“, západní země „pokračovaly ve válce až do samého konce“ a tvrdily, že jinak Kaddáfí znovu začne masakry, které, jak expert zdůraznil, ve skutečnosti neeexistovaly.
 
Výsledkem války bylo nejen svržení režimu, který byl zodpovědný za porušování lidských práv, ale také zničení státu, který je ještě v roce 2010 prokázal vysokou míru hospodářského růstu, poskytoval práci pro dva miliony přistěhovalců z Afriky a dokonce se podílel na vytváření nezávislých finančních institucí na africkém kontinentu.

To poslední však mohlo být v rozporu se západními zájmy, domnívá se Lagot. Jak lze vidět z e-mailů Hillary Clintonové, tehdejší americká ministryně zahraničí bylo vytvoření jednotné africké měny, která by byla alternativou k dolaru a západoafrickému franku, nutné zabránit.
 
Odborník v oblasti práva poznamenal, že Mezinárodní trestní soud, na který OSN přenesla úkol stíhat pachatele závažných trestných činů, se dosud nevyslovil o odpovědnosti západních zemí a jejich spojenců za válku v roce 2011, a „jak bylo jeho zvykem“ stále odpovídá, že se to „studuje".
 
„Fakta ukazují, že západní země provádějí zásahy pro své vlastní zájmy, zatímco vyprávějí o příčinách humanitární povahy," domnívá se expert. Přičemž se spojenci Západu nestávají předmětem humanitárního zásahu intervence, nehledě na to, že se v těchto zemích porušují lidská práva. Týká se to turecka, které provádí operave v Afrinu proti Kurdům a Saúdské Arábie, „které Francie dodává zbraně navzdory jejím zločinům v Jemenu".

Co se týče Sýrie, podle autora se mohlo zabránit tragédii, která zabila 350 000 lidí, podporou procesu vyjednávání o mírovém přechodu moci v roce 2012. „Proč bylo nutné čekat na rok 2015 a intervenci Ruska, aby se zahájily jednání o uspořádání voleb pod kontrolou mezinárodního společenství?" zeptal se Lagot.
 
Mezinárodní spravedlnost je považována za velký úspěch lidstva, neboť umožňuje obnovit spravedlnost vůči obětem a slouží jako varování potenciálním zločincům. Ostatně mnoho válek obvykle končí jednáním a širokou amnestii, poukázal autor. V případech, kdy je ve válce jasný vítěz, soudí výhradně poražené. A otázka, zda je třeba soudit za válečné zločiny, bez ohledu na „dobré úmysly" strany, která je spáchala, je stále nevyřešená.

(kou, prvnizpravy.cz, lemonde.fr, foto: arch.)