Svátek má: Ludvík

Zprávy

Velikost textu:

Lotyšský europoslanec: EU kašle na rozhodnutí obyvatel Krymu!

Lotyšský europoslanec: EU kašle na rozhodnutí obyvatel Krymu!

Postoj Západu k výsledkům referenda v krymské krizi v roce 2014 vedl lotyšského politika k rozčarování ze standardů západní demokracie.

Ilustrační foto
17. března 2019 - 04:20

Poslanec Evropského parlamentu z Lotyšska Miroslav Mitrofanov v rozhovoru pro RIA Novosti to uvedl s tím, že on sám byl svědkem toho, že rozhodnutí obyvatel Krymu vstoupit do sestavy Ruské federaci bylo zcela dobrovolné.

Krym se stal ruským regionem po referendu, které se konalo 16. března 2014, ve kterém drtivá většina voličů v Krymské republice a Sevastopolu hlasovala pro vstup do Ruska. Krymské úřady uspořádaly referendum po převratu na Ukrajině v únoru 2014.

Polemika okolo Krymu a postoje západních médií k výsledkům referenda o krymské krizi v roce 2014 u mne vyvolaly zklamání ze standardů západní demokracie. "Ukázalo se, že geopolitické zájmy Západu jsou mnohem důležitější než lidská práva, humanismus nebo elementární objektivita. Jako pozorovatel jsem se zúčastnil referenda na Krymu. Osobně vím, jak a proč obyvatelé Krymu hlasovali pro návrat do Ruska, mohu dosvědčit, že se jednalo o dobrovolné rozhodnutí lidí, s nimiž  jsem se setkal při volebních místnostech ve městech Krymu," řekl europoslanec.

„Nucené hlasování“ se podle něj netýká Krymu roku 2014!“ „Během referenda v ulicích nebo volbách nebyli vůbec žádní vojáci. Proč vynutit nebo zfalšovat výsledky hlasování, kdy lidé už měli společné řešení svého osudu,“ konstatoval lotyšský poslanec.

Upozornil na skutečnost, že „všechny následující roky, když diskutovali o osudu Krymu, západní politici a novináři hovořili jen o „agresivních akcích" Ruska jako státu, a o ztrátách Ukrajiny a škodách zájmů Západu. „Nepřípominali lidi na Krymu, i když změna státní příslušnosti Krymského poloostrova je v první řadě záležitostí samotných obyvatel Krymů, nikoliv Kyjeva, Bruselu nebo Moskvy. Obyvatelům Krymu se cítili pod Ukrajinou špatně, po převratu v Kyjevě se situace stala ještě více hrozivou, a proto naprosto vědomě přešli pod jurisdikci Ruska, dokud revoluční chaos na Ukrajině dovolil, aby se to odehrálo dělo bez lidských obětí. Pro mě je hlavní věcí volba obyvatel Krymu a ne zájmy států a cynické geopolitiky,“ zdůraznilposlanec Evropského parlamentu.


Pokud jde o obavy Západu o právu krymských Tatarů mít vzdělání ve svém rodném jazyce nebo ohledně svobody politické činnosti, podle Mitrofanova existuje jedno velké „ale“, která devalvuje pozici Západu ohledně krymských Tatarů. „V rámci Evropské unie stejný politický proud kategoricky odmítá zaznamenat diskriminaci svých národnostnícj skupin. Říkám, že cynické nerespektování likvidace vzdělávacího systému v ruštině v Lotyšsku pokračuje. Evropská unie odmítá zaznamenat represivní praktiku zákazu ruského jazyka a pronásledování disidentů v Lotyšsku," uvedl člen Evropského parlamentu.

Pokud jde o Rusko, poznamenal, „hledají se všechny, i ty nejbezvýznamnější důvody ke kritice“. "Pokud jde o případy diskriminace v rámci EU, evropské orgány ignorují i ty nejvážnější případy národního útlaku a politických represí," zdůraznil znechuceně poslanec.

A není sám. Podobně se vyjádřil i bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský.

„Ruský prezident Vladimir Putin na mnichovské konferenci v roce 2007 uvedl, že Rusko hodlá zacházet se Západem stejně jako Západ zachází s ním. Západ v té době rozšířil NATO k ruským hranicím. Západ odtrhl od Srbska Kosovo. Vytvořil tak podmínky pro nasazení americké námořní základny na Krymu. Západ věřil, že si to může dovolit,“ řekl Čarnogurský.

Krymské obyvatelstvo se však tomuto vývoji událostí postavilo a se svou svobodnou a rozhodnou vůlí se před pěti lety vrátilo do Ruska pod ruskou ochranu, zdůraznil bývalý premiér Slovenska.

(kou, prvnizpravy.cz, ria.ru, foto: arch.)