Svátek má: Matouš

Zprávy

Velikost textu:

Moc Západu se v Afghánistánu hroutí, Tálibán se vrací

Moc Západu se v Afghánistánu hroutí, Tálibán se vrací

Ve stínu světové politiky a jejích hlavních aktérů si extrémní Tálibán v Afghánistánu pomalu, ale jistě vybojoval cestu zpátky k moci.

Ilustrační foto
23. června 2018 - 06:20

Tálibán byl pod vedením svého vůdce Mohammeda Omarema - známým jako Mullah Omar - od roku 1996 až do invaze mezinárodních sil v roce 2001 - vládcem v Kábulu. Afghánistán zažil panování talibanského teroru.

V žádné zemi na světě není šáría, nábožensky legitimní, nezměnitelný zákon islámu, vykládán přísněji než v Afghánistánu. Diplomaticky byla země izolovaná. Pouze Pákistán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty s tím nesouhlasily.

Tálibán byl zpočátku přivítán značnou částí obyvatel, když obnovil po stažení Sovětského svazu v roce 1989 a občanské válce pořádek v zemi. Tálibánci byli rovněž podporováni vojenskými zpravodajskými službami Pákistánu. Dokonce i u sunnitských válečníků zpočátku získali podporu.
 
Tálibán reorganizoval. Nová, mladší generace samozvaných božských bojovníků je na vzestupu. Neo-Tálibánci obnovují staré kontakty a pokoušejí se obsadit další území a „zatáhnout“  mezinárodní síly do partyzánské války. Přitom více spolupracují s Al-Káidou a dalšími mezinárodními teroristickými spojenectvími než kdykoli předtím. Při sebevražedných bombových útocích pravidelně zabíjejí vojáky a civilisty. Podle zpráv je Tálibán zodpovědný za asi 75 procent všech civilních obětí.


Mezitím západní svět skončil geopolitický konflikt s islámem, který usiluje o nadvládu a světový kalifát. Ale na Západě už není žádný konsensus pro další boj. Jen zmatek. Ve stínu tohoto západního zmatku bojovníci Alláha opět pochodují. Všude. S podvodem a triky, s hrůzou a tisíci mrtvých na svých cestách k moci.

Tzv. prozápadní vláda se snaží o mírové rozhovory již od roku 2015. Afghánský prezident Ašraf Ghaní Ahmadzaj už v únoru oslovil Tálibán, slíbil, že Tálibán uzná jako politickou stranu. Oznámil, že je připraven jednat o příměří, propustit vězně, vymazat jejich jména ze seznamu teroristů a uznat Tálibán za legitimní politické uskupení. Na oplátku očekává, že povstalci uznají afghánskou vládu a budou respektovat stávající zákony. Jde o velký obrat v politice Kábulu, který zatím veškerá jednání odmítal.

Jinými slovy tálibánské hnutí v současnosti kontroluje značnou část afghánského území a Kábul se musí dohodnout, ale Tálibánci nereagovali, a brzy poté začali své každoroční jarní ofenzívy. Na začátku června bylo zabito nejméně 40 afghánských policistů a vojáků.

Všude je zde mír ale za jakou cenu, s brutalitou fanatického islámu,  bojovníci neznají  žádné hranice.

Místní obyvatelé zabití vojáky se změnili v hrdiny a mučedníky. Afghánistán opět získal svou pověst, že je hřbitovem mocností.


K čemu jsou v Afghánistánu mezinárodní síly včetně našich vojáků?

Náklady na válku pro Spojené státy na začátku roku 2017:
  • cena války denně: 100 milionů amerických dolarů
  • celkem: 750 miliard dolarů
  • cena války za vojáka a za rok: 2 100 000 dolarů

Náklady na válku pro Českou republiku
Nejdražší ze všech misí, kde působí Česká armáda je dlouhodobě působení vojáků v Afghánistánu. Tato mise v roce 2016 stála 693,55 milionu korun, dalších 32,87 milionu korun stála ochrana českého zastupitelského úřadu v Kábulu.

IPPNW, celosvětová skupina 63 národních lékařských organizací, odhaduje, že za deset let trvání války v Afghánistánu zahynulo 220 000 lidí.

(rp,prvnizpravy.cz,jouwatch,foto:arch.)