Svátek má: Cecílie

Zprávy

Velikost textu:

Na Zakarpatí to doutná, nacionalisté chtěli spálit maďarskou vlajku!

Na Zakarpatí to doutná, nacionalisté chtěli spálit maďarskou vlajku!

Ve městě Berehovo, v Zakarpatské oblasti, uspořádali ukrajinští nacionalisté shromáždění, během kterého se pokoušeli spálit maďarskou vlajku.

Ilustrační foto
14.listopad 2017 - 03:20

K incidentu došlo v neděli, kdy 50 aktivistů ukrajinské nacionalistické strany Svoboda strhlo maďarskou vlajku z budovy městské rady a pokusilo se ji spálit. Zneužití státního symbolu zabránila policie.

Guvernér Zakarpatí Gennadij Moskal řekl, že nacionalistické síly nemají v karpatském regionu žádnou podporu, a pokus o spálení maďarské vlajky provedli „vyvrženci“ ne z Berehova, ale ze sousedních oblastí a to zejména ze Lvova. Podle guvernéra Pravý sektor vyvolal nárůst separatismu v ukrajinské Zakarpatské oblasti.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó požadoval, aby Kyjev vyšetřil incident. Zdůraznil, že v evropské zemi jsou takové akce nepřijatelné. "Zločinci by měli být zadrženi a postaveni před soud, jakmile to bude možné," řekl.


"Zakarpatí si hned na počátku devadesátých let v referendu odhlasovalo autonomii, kterou na rozdíl od Krymu nedostalo. Dlouhá léta odpor proti Kyjevu vedl Otec Sidor, pravoslavný kněz Moskevského patriarchátu, což naznačuje odkud vždy vítr foukal. Maďaři jsou nejsilnější menšinou v Zakarpatí a nemá cenu hádat, jak dopadne budoucí střet ukrajinského a maďarského nacionalismu," řekl v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Večer 13. října proběhla v Budapešti akce, jejíž účastníci požadovali sebeurčení pro Transcarpathii. Účastníci požadovali  „sebeurčení a svobodu národním komunitám v Zakarpatí, žijících nyní na Ukrajině.“ Demonstrace byla organizována maďarskou stranou Jobbik. Za maďarskou stranu Jobbik se akce zúčastnila europoslankyně Krisztina Morvai, které byl odepřen vstup na Ukrajinu, a exposlanec Tamás Gaudi-Nagy, který měl na  sobě tričko s nápisy „Krym - ruský a Zakarpatí - to je Maďarsko.“



Od 10. století až do počátku 20. století bylo území Zakarpatské oblasti součástí uherského státu. V letech 1919/1920–1938 patřilo usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu, roku 1938 bylo jihozápadní pohraničí připojeno k Maďarsku, které pak v letech 1939-1944 okupovalo celou oblast, než ji obsadil Sovětský svaz. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. město Čop.

(rp,prvnizpravy.cz,lenta,foto:arch.)