Svátek má: Čeněk

Zprávy

Velikost textu:

Nation: Kampaň „russiagate" se stává bojem s jiným názorem!

Nation: Kampaň „russiagate" se stává bojem s jiným názorem!

Ruské vyšetřování se stále více podobá snaze zbavit slova ty, kteří nesouhlasí se současnou politikou Washingtonu vůči Moskvě, poukázal James Carden, pozorovatel The Nation.

Ilustrační foto
2. ledna 2018 - 10:10

Podle něj může každý americký politik, novinář nebo aktivista, který se odváží napadnout existenci Trumpovy „tajné dohody" s Ruskem, riskovat, že se stane vyvržencem.

Poradní stanovisko k případu Rogera Stonea a předvolebního štábu Trumpa vyvolává vážné otázky týkající se práva na svobodu projevu a politických prohlášení.

Za poslední rok a půl každý sleduje dramatický příběh nazvaný „Russiagate". Je mnoho dějů, ale největší obavy vyvolávají pokusy změnit každého v darebáka, kdo se odváží odchýlit od společného postoje - obzvláště úspěšní jsou v tomto ohledu bývalí zaměstnanci tajných služeb.
 
V červenci 2017 bývalý zaměstnanec Národního výboru Demokratické strany a dva sponzoři podali soudní žalobu, a prohlašovali, že museli „přežít vážné otřesy, s morálními a finančními důsledky, které je budou provázet po zbytek života“ kvůli vniknutí do e-mailů, jak se prohlašuje v soudním řízení vůči organizací Rogera Stoneho a Trumpovým volebním štábem.
 
Ve stejné době v novinách The New York Times otiskli článek, který uváděl: „Trump a jeho poradci, včetně Stonea, opakovaně popřeli tajné dohody s Ruskem, a 44stránková stížnost podána u federálního okresního soudu pro District of Columbia, neobsahuje žádné konkrétní důkazy o zapojení Trumpova předvolebního štábu do tohoto úniku."
 
Na počátku prosince, 14 bývalých zaměstnanců americké rozvědky, zaujímající svého času jednou vysoké posty v bezpečnostních službách a jiných úřadech (náměstek ministryně zahraničí William Burns, bývalý šéf CIA, John Brennan, bývalý ředitel americké Národní zpravodajské služby James Clapper, a bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul, známý bojovník za demokracii, která, jak víte, znamená svobodu projevu) vytvořili poradní stanovisko k tomuto případu.
 
Cílem poradního stanoviska je vysvětlit soudu, jak se Rusko uchýlo k aktivním opatřením zaměřeným na „oslabení důvěryhodnosti demokratických vůdců a institucí; vyvolat nesoulad mezi USA a jejími spojenci; diskreditovat kandidáty na vládní funkce, které jsou podle názoru Kremlu nepřátelské vůči Rusku; ovlivňovat veřejný názor na vojenské, ekonomické a politické programy; a také přispět k nedůvěře a zmatku, pokud jde o zdroje informací."


Bývalí vládní úředníci představili svůj posudek jako neutrální („Tento závěr nepředstavuje názor kterékoli ze stran“) znalecký posudek („s cílem poskytnout soudu širší obraz na základě mnohaleté práce autorů danného posudku v americkém státním aparátu“).
 
Podle zprávy, Rusko v čele s Putinem nejen „aktivně šíří dezinformace na internetu a využívá rozpory v americké společnosti ohledně rasových, kulturních a politických otázkách“, ale také „provedlo řadu počítačových útoků ... s cílem podkopat důvěryhodnost demokratického procesu ve Spojených státech a ovlivnit výsledek všeobecných voleb na úkor Hillary Clintonové."
 
Hodně z toho jsme již slyšeli, ale autoři posudku nabídli něco nového: snažili charakterizovat novinářské materiály a politická prohlášení, s nimiž nesouhlasí, jako podvratnou činnost cizího státu.
 
Podle 14 bývalých státníků, se ruská kampaň aktivních opatření provádí prostřednictvím „prostředníků“ a „krtků“ uvnitř země“, což v textu je dáno poměrně širokou definicí „politických organizátorů či aktivistů, odborníků, novinářů, významnými internetovými osobností,  nacionalistickými a polovojenskými organizacemi a předními ruskými podnikateli."
 
Za takové „prostředníky“ vystupují různí lidé, „začíná na nic netušícími komplici, kteří jsou manipulováni tak, že sami věří, že jednají ve svém vlastním zájmu, stejně jako vědomých si ideologie či ekonomické výhodnosti spojenců, kteří široce sdílejí zájmy Ruska a končí to vědomě působícími vlivovými činiteli, které rekrutují nebo jsou nuceni přímo realizovat plány a cíle Ruska“.
 
Jinými slovy, coby ruský „krtek“ (nebo člen „páté kolony“) může být jakýkoliv „aktivista, expert novinář (nebo) vlivná internetová postava“, která nesouhlasí s ideologickou linií 14 osob, které se podepsaly pod konzultativní posudek, konstatoval Carden.
 
Ve svém nedávno zveřejněném článku v časopise London Review of Books historika Jackson Lears se podělil s tímto postřehem: „Plamen víry v realitu ruských hackerů se nyní nepodporuje důkazy a fakty, ale kategorickým prohlášením skupiny složené ze zástupců státních institucí a jejich patronů.“ A toto poradní stanovisko je ve své podstatě prohlášením tohoto druhu.
 
Nehledě na starostlivý jazyk ( „Vážná hrozba, kterou pro naši demokracii představuje ruská kampaň provádět aktivní opatření, to nepřijde vniveč a vyžaduje od vlády a obyvatel Spojených států bdělost“), tento závěr má ještě jeden další prvek - boj proti disentu a těm, kteří pochybují o nutnosti démonizace Ruska - jinými slovy, boj proti ideologii, se kterým všichni tito bývalí vysocí úředníci a národní bezpečnostní agentury zcela nesouhlasí.
 
Profesor Liers rovněž poukázal v souvislosti s „russiagatem“ a že „žádná jiná součást veřejného mínění v mé paměti, s výjimkou téměř zapomenuté vzpomínky na dětství antikomunistické hysterie na počátku 50. let, nebyla schopna tak silně blokovat hlas jinak myslících.“
 
A to je dokonalá pravda. Koneckonců, ve skutečnosti můžeme nyní vidět, že víra ve spiknutí mezi Trumpem a Ruskem se rychle rozvíjí do boje s jakýmkoliv jinak myslícím, jehož hlavním cílem je ukončit veškeré spory ohledně politiky, kterou musí Spojené státy dodržovat ve vztahu k Rusku, uzavřel zneklidněně James Carden.


The Nation vyjádřil poměrně zeširoka a z pohledu uvnitř USA známý a nebezpečný jev, který vidíme i v České republice. Kromě nestydatých samozvaných ideologických skupin, parazitujících na financích nejrůznějších institucí, a kádrujících každý názor, který neodpovídá ideologům za mořem, ideologům eurobyrokracie a natoidnímu myšlení, jsou i zde za pomoci státního aparátu napadány jinak myslící lidé či média. A groteskně se blíží orwellovské podobě světa, když přitom hovoří o „evropských hodnotách“, „svobodě slova“ a „demokracii“.

(kou, prvnizpravy.cz, thenation.com, foto: arch.)