Svátek má: Lýdie

Zprávy

Velikost textu:

National Interest: Jak NATO může náhodou zahájit válku s Ruskem!

National Interest: Jak NATO může náhodou zahájit válku s Ruskem!

Přestože Rusko může snadno obsadit pobaltské státy, nemá v úmyslu se tím zabývat, protože má v zahraniční politice několik jiných priorit, napsal The National Interest.

Ilustrační foto
15.listopad 2017 - 04:20

Nicméně, podle časopisu, v případě, že se Moskva začne domnívat, že NATO v pobaltských státech získalo značnou sílu dostatečnou pro „bezhlavý úder“, může být ruská reakce velmi těžká.

Po „uchvácení Krymu Ruskem“ a činností „podporující separatisty v Donbasu“ se západní vojenští analytici začali obávat, že by Rusko mohlo zaútočit na pobaltské státy, uvedl The National Interest.

Podle odhadů uvedených ve zprávě z Rand Corporation z roku 2016, by v případě invaze byly ruské síly na okraji hlavního města Estonska a Lotyšska za 60 hodin. Vzhledem k tomu, že USA budou potřebovat tři až šest měsíců, aby nasadily dostatečné síly pro úspěšný protiútok, bude mít Washington jen málo možností k odpovědi.


Mnozí se obávali, že ruské cvičení „Západ-2017" by mohl přejít do útoku na pobaltské země. Nicméně šly manévry podle plánu a ruské jednotky se vrátily do bodů trvalého nasazení bez jakýchkoli incidentů.
 
„Skutečnost, že Rusko nevyužilo delší dobu plánovnou Západem příležitost k zahájení agrese, vyvolává otázky, zda má Moskva opravdu vůči pobaltským státům agresivní úmysly,“ uvedl NI. „Při vnímání současné situace a zahraničněpolitických zájmů Ruska, nemá Moskva důvod k útoku na Pobaltí a její priority v dalších oblastech by měly zajímat Západ mnohem více."
 
Ve skutečnosti jediný důvod, proč by Rusko mohlo být v pokušení zaútočit na pobaltské státy je posilování sil NATO v tomto regionu do té míry, že bude pro Moskvu hrozbou. Proto USA a NATO by měly věnovat menší pozornost Pobaltí a soustředit se na pochopení skutečných zájmů Ruska, domnívá se časopis.
 
Analytici, kteří varovali před možným útokem Ruska na pobaltské státy, uznali, že takový scénář je nepravděpodobný. Nicméně trvali na tom, že NATO by mělo zvýšit svou vojenskou přítomnost v regionu. Dokonce i kdyby se Rusko nepokusilo znovu získat kontrolu nad bývalými sovětskými republikami, mohlo by zahájit invazi k oslabení NATO.
 
Pokud by Rusko obsadilo část pobaltských států a NATO nepřijelo k na jejich pomoc v souladu s alianční smlouvou, mohla by Moskva zničit celou alianci. Podle analytiků by i přes nízkou pravděpodobnost takového vývoje událostí byly důsledky tak závažné, že odůvodňovaly posílení kontingentu.
 
Tyto argumenty však nepřesně popisují ruské zájmy a ideologii zahraniční politiky. Podle nové zprávy RAND Corporation je v seznamu klíčových zahraničněpolitických zájmů Ruska obrana země a ochrana „režimu“, dopad na sousední země a pozice velmoci.
 
Podle ruských analytiků zahrnuje pojem blízkého zahraničí všechny republiky bývalého SSSR, s výjimkou pobaltských zemí. Ty jsou, podle publikace, považovány již za zahraniční státy a navíc plně integrované do NATO. S výjimkou některých nekompromisních „euroasijců", kteří mají malý vliv na politický proces v Rusku, je málokdo zainteresován na okupaci tohoto regionu.
 
Diskuse o ukrajinské krizi v Rusku pouze zdůrazňuje nízkou důležitost pobaltského regionu pro zahraniční politiku Moskvy. Podle časopisu považují Rusové Ukrajinu za pokračování Ruska nebo dokonce za „malé Rusko". Ukrajina hraje klíčovou roli v takových dokumentech jako je koncepce zahraniční politiky a strategie národní bezpečnosti, zatímco o pobaltských státech se vůbec nezmiňují.
 
Podle The National Interestu, nemusí Rusko oznamovat úmysly zaútočit na pobaltské státy, ale i nízký zájem médií a pozornosti veřejnosti k této atypické oblasti neodpovídají takovým plánům.
 
Rusko považuje NATO za hrozbu pro svoji bezpečnost a vliv v regionu, avšak Moskva je znepokojena především výsledkem expanze NATO na východ. Když představitelé ruského ministerstva obrany hovoří o hrozbě ze strany NATO, zmiňují přítomnost nedaleké vojenské infrastruktury u ruské hranice, západní podporu „barevným revolucím“ a úsilí ke konečnému začlenění Gruzie a Ukrajiny do vojenského bloku.

Navíc podle jednoho analytika bude mít kolaps NATO extrémně destabilizující dopad na situaci a představuje obrovskou hrozbu pro bezpečnost Ruska. Bez NATO mohou evropské státy zahájit zbrojní kampaň a Německo se může dokonce pokusit o vytvoření jaderných zbraní.
 
Vzhledem k nedostatku zájmů Ruska v pobaltských státech by Spojené státy a NATO měly vědět, kde má Moskva zájmy a kde se chystá „podkopat západní demokracii".
 
Díky „připojení Krymu" výrazně vzrostl ruský vojenský vliv na Černé moře, což představuje hrozbu pro Rumunsko a Bulharsko. „Činnosti Ruska na Ukrajině“ jsou podle časopisu navrženy tak, aby poškozovaly NATO a narušovaly plány EU na integraci evropských zemí.
 
Nicméně ruský nedostatek zájmu napadnout pobaltské státy neznamená, že by NATO mělo odtud stáhnout své vojsko, tvrdí časopis. Zadržování Ruska by mělo být v poměru k zájmům Ruska. Síly aliance rozmístěné v Pobaltí jsou dostatečné k přesvědčení Ruska, že by nemělo zaútočit.
 
„Nicméně nárůst kontingentu NATO v regionu může změnit ruské zájmy, zejména pokud se Moskva začne domnívat, že tyto síly ohrožují vládnoucí režim," zdůraznil National Interest.

 
Při studiu vojenských akcí západních armád, se ruští analytici obávají, že síly nasazené na hranicích mohou vypovídat o přípravě „bezhlavého úderu" nebo „barevné revoluce" v Rusku.
 
„Zvýšení vojenské přítomnosti NATO v pobaltských státech může Rusku motivovat k invazi, i když z pohledu Západu nasazené síly nepředstavují vážnou hrozbu pro ruskou armádu. Proto USA a NATO musí toto riziko vzít v úvahu a brát vážně názory Ruska na rozmístění nových jednotek aliance," uzavřel časopis.

(kou, prvnizpravy.cz, nationalinterest.org, foto: arch.)