Svátek má: Daniel

Zprávy

Velikost textu:

National Interest: Proč čeká evropskou armádu katastrofa

National Interest: Proč čeká evropskou armádu katastrofa

Jednotná evropská armáda, o níž sní o Emmanuel Macron, je pro Evropu velmi obtížným cílem, či spíše katastrofou, míní The National Interest.

Ilustrační foto
7. prosince 2018 - 06:20

Přestože EU má pozoruhodnou ekonomickou sílu, bez politické integrace může sotva vytvořit spolehlivou a účinnou armádu. A jak někdo řekl, že všichni spojenci budou investovat do společné věci, třebaže to nedělají s NATO, uvedl ironicky Michael Peck, publicista National Interestu pod titulkem „Proč se jednotná evropská armáda může stát naprostou katastrofou?“.

Bývalý francouzský prezident Charles de Gaulle kdysi řekl: „Jak můžete spravovat zemi, která má 246 druhů sýra?" Pokud použijete tato slova na moderní skutečnost, můžete se také zeptat, jak můžete ovládat armádu ze 28 zemí, které mluví 24 různých jazyky, napsal Michael Peck.

Nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal hodně hluku tím, že obhajoval vytvoření jednotné evropské armády, která by bez podpory USA mohla EU chránit před Ruskem.

Taková iniciativa zjevně nebyla po chuti Donalda Trumpa, ačkoli sám opakovaně vyjádřil pochybnosti o potřebě NATO a obvinil spojence ze skutečnosti, že Washington nese finanční zátěž skoro úplně sám. V reakci na návrh Macrona na vytvoření vlastní armády americký prezident připomněl, jak se Francii během druhé světové války nepodařilo bránit.

Jak Michael Peck poznamenal, Francie zase může snadno připomenout Spojeným státům Pearl Harbor. Nicméně pokud necháte stranou šavle, kritici mají všechny důvody k pochybnostem o životaschopnosti evropské armády.

Další francouzský vůdce Napoleon Bonaparte jednou řekl: „Rád bych bojoval proti koalici, než k ní patřit". A tento muž, jak připomněl autor článku, věděl, jak řídit svou armádu téměř dvě desetiletí, porážel tyto koalice. Napoleon pochopil, že i největší svaz by nebyl silný, dokud jsou jeho vnitřní vazby slabé.

V panevropské armádě bude celá řada takových slabých vazeb - alespoň politických. Je důležité si uvědomit, že na rozdíl od svého „hlavního nepřítele (Ruska) a svalnatého staršího bratra (USA) není Evropská unie jedním hráčem, nýbrž skupinou několika. EU je spíše hospodářský blok, než něco jako „Spojené státy Evropy". A brexit s růstem populistických názorů v mnoha zemích nepřispívá k celkové soudržnosti a integraci.


Kdo konečně vůbec rozhodne, zda poslat evropskou armádu do války, nebo ne? Vyžaduje to jednomyslné rozhodnutí všech členů EU, jak to vyžaduje při přijímání nového člena do unie? Mimochodem, například Norsko a Řecko mohou mít zcela odlišné názory na to, za co stojí bojovat. A kdyby to všechno měly na starosti Francie nebo Německo, nakolik by se tato armáda považovala za evropskou?

Ve válce není místo pro spory a diskuse. Jediným důvodem, proč NATO existovalo již 70 let, bylo to, že aliance v podstatě nemusela nic dělat kromě zadržování SSSR a prováděla pravidelné vojenské operace na Balkáně a na Středním východě. „Představte si, co by se stalo, kdyby se Spojené státy pokoušely zatlačit na NATO a přinutit alianci vstoupit do vietnamské války," uvedl novinář.


Podle Pecka, jestliže dnes jen 4 z 29 zemí NATO si mohou dovolit utrácet 2% nebo více svého HDP na obranu, pak kdosi řekl, že by to bylo úplně odlišné od celoevropské armády. Ano, některé země EU již poměrně úspěšně vytvořily společné útvary, ale v rozsáhlé vojenské konfrontaci bude zapotřebí mnohem více energie a moderních technologií, kterou se dokonce ani Německo nemusí vždy pochlubit.

Evropa může mít obrovskou ekonomickou sílu, ale hlavním problémem je, že bez řádné politické integrace nebude schopna akumulovat dostatečnou vojenskou sílu. Samozřejmě, snad jednou evropská armáda bude vytvořena, „stejně jako všech 246 francouzských sýrů roztavených v obrovské misce fondů". Zatím ale EU je „švédský bufet složený z jednotlivých jídel".

(kou, prvnizpravy.cz, nationalinterest.org, foto: arch.)