Podle zprávy islandského zpravodajského webu RÚV schválil islandský parlament nový zákon, který žadatelům o azyl zakazuje přístup k bydlení, lékařské péči a sociálním službám po dobu 30 dnů po zamítnutí jejich žádosti. Zákon prošel navzdory protestům lidskoprávních organizací včetně Amnesty International, UNICEF a Červeného kříže.

Ministr spravedlnosti Jón Gunnarsson uvedl, že zákon je nezbytný k zajištění toho, aby islandská imigrační legislativa byla v souladu s předpisy sousedních zemí pro přijímání nekontrolovaného počtu uprchlíků.

Zákon jednomyslně podpořila trojkoalice, ale k hlasování se připojily i další strany včetně lidovců a poslance za střed. Byl přijat pozměňovací návrh Socialistické aliance o dětech bez doprovodu, zatímco 20 dalších pozměňovacích návrhů Pirátské strany bylo zamítnuto.

„Tato záležitost potvrzuje postoj, který jsem dlouho zastávala, a to, že tato vláda je protiuprchlická," řekla poslankyně Pirátské strany Þórhildur Sunna Ævarsdóttir. „Toto má poslat zprávu,  že lidé musí opustit zemi, jinak budou ponecháni na ulici bez podpory a bez přístupu k minimálním službám."

Zdá se, že islandská vláda a úřady jsou odhodlány omezit imigraci na malou zemi s pouhými 372 000 lidmi. Stejně jako zbytek Západu byl Island až do 90. let, kdy začala masová imigrace, extrémně homogenní a mírumilovná země. S přílivem cizinců rostla i kriminalita a vznik organizovaného zločinu. A stejně jako v jiných západních zemích bývá role migrantů v násilné trestné činnosti považována za tabu.