Německo vstupuje do nejrozsáhlejší proměny svého branného systému od roku 2011, kdy byly pozastaveny odvody. Vládní koalice se po dlouhém vyjednávání shodla na novém modelu vojenské služby, který spojuje dobrovolný princip s prvky zákonné povinnosti a má zajistit výrazné posílení Bundeswehru i rezerv. Podle deníku Financial Times jde o klíčovou součást reakce na obavy Severoatlantické aliance z ruské politiky a o přípravu největšího státu Evropské unie na možnou dlouhodobou bezpečnostní krizi.
Základním prvkem reformy je nový systém náboru osmnáctiletých. Každý osmnáctiletý muž má od ledna 2026 obdržet dotazník, do něhož uvede informace o zdravotním stavu, psychické způsobilosti i ochotě nastoupit k armádě. U mužů je tato povinnost zakotvena v zákoně, zatímco ženy budou mít možnost zapojit se pouze dobrovolně. Jedná se o pokračování dosavadního ústavního rámce, podle něhož byla povinná vojenská služba historicky spojena výhradně s muži a změna by vyžadovala ústavní většinu ve Spolkovém sněmu.
Po vyplnění dotazníku následuje povinná lékařská prohlídka, kterou musí absolvovat všichni osmnáctiletí muži bez ohledu na uvedenou ochotu sloužit. Ministerstvo obrany vysvětluje, že stát potřebuje mít v případě krize detailní přehled o zdravotní a fyzické připravenosti celé generace. Ministr obrany Boris Pistorius zdůrazňuje, že teprve kompletní medicínský a demografický obraz mladé populace umožní realisticky plánovat obranu země a případnou mobilizaci.
Podoba reformy je výsledkem složitého kompromisu uvnitř vládní koalice. Křesťanští demokraté vedení kancléřem Friedrichem Merzem dlouhodobě prosazují striktnější model, protože samotná dobrovolná služba podle nich nemůže zaplnit početní deficit armády ani splnit cíle, k nimž se Berlín zavázal v rámci NATO. Sociální demokraté naopak čelí silnému pacifistickému křídlu, které odmítá návrat klasické branné povinnosti a připomíná poválečnou tradici zdrženlivosti a civilní kontroly armády.
Formální dobrovolnost nového modelu proto nesešívá celou realitu. Povinnost vyplnit dotazník, dostavit se k vyšetření a poskytnout státu citlivá data vytváří režim, který má dobrovolný charakter, ale obsahuje prvky povinnosti. Součástí balíčku je navíc mechanismus, podle nějž se Bundestag bude muset zabývat zpřísněním opatření v případě nedostatečného počtu dobrovolníků, v krajním případě i zavedením losování branců pro povinnou službu.
Ambice vlády jsou velmi vysoké. Bundeswehr má nyní zhruba sto osmdesát dva tisíc profesionálních vojáků, což neodpovídá velikosti země ani jejím závazkům v rámci NATO. Do roku 2035 má počet příslušníků aktivní služby vzrůst na přibližně dvě stě šedesát tisíc. Ještě výraznější rozšíření čeká záložníky, jejichž počet má stoupnout ze zhruba šedesáti tisíc na dvě stě tisíc. Pro zemi, která se ještě před čtrnácti lety rozhodla brannou povinnost suspendovat, jde o zásadní obrat.
Kancléř Friedrich Merz opakuje, že jeho cílem je vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Signál míří jak k partnerům v NATO, tak k domácí veřejnosti. Berlín chce ukázat, že je připraven nést větší díl odpovědnosti a že modernizace nebude spočívat jen v nákupech techniky, ale i ve zvýšení lidského potenciálu. Domácí komunikace se zaměřuje na posílení vnímání armády jako respektované instituce nabízející stabilní kariéru, specializaci a sociální jistoty.
Druhým pilířem reformy je zvýšení atraktivity vojenské služby. Vláda oznámila, že zvýší platy, zlepší sociální benefity a nabídne i podporu pro získání řidičského oprávnění. Bundeswehr dlouhodobě čelí konkurenci civilního sektoru, který nabízí vyšší mzdy i pohodlnější podmínky. Pokud má armáda získávat každoročně desetitisíce nových lidí, musí podle vlády vstoupit do plnohodnotného boje o mladé talenty.
Reforma však řeší také vztah mezi armádou a společností. Po zrušení povinné služby se Bundeswehr pro většinu rodin stal vzdálenou institucí, která se jich bezprostředně nedotýká. Nový systém, v němž bude téma služby součástí života prakticky všech rodin s dětmi narozenými po roce 2008, má obnovit širší společenskou debatu o roli armády a obrany státu.
Reforma zároveň otevírá několik sporných témat. Jedním z nich je otázka genderové rovnosti. Povinnost zasáhne pouze muže, což podle kritiků vytváří nerovnost v době, kdy vláda vyzývá k podpoře společné bezpečnosti. Zastánci současného modelu argumentují, že přímé zahrnutí žen by vyžadovalo ústavní změnu, která by byla politicky velmi složitá.
Další pochybnosti se týkají efektivity celého konceptu. Kombinace dobrovolné služby, povinných vyšetření a možné budoucí povinnosti si vyžaduje citlivou komunikaci. Pokud mladí lidé získají dojem, že jde o skrytou formu povinné služby, může se podle kritiků vyvolat odpor. Ministerstvo obrany proto slibuje, že bude každý půlrok předkládat Spolkovému sněmu podrobné zprávy o počtech dobrovolníků, vývoji stavů i postupu plnění dlouhodobých cílů.
Psali jsme - Jan Schneider: Petr Pavel je ve střetu zájmů
Odborníci rovněž upozorňují, že samotné zvýšení počtu lidí nezaručí vyšší bojeschopnost. Bundeswehr se dlouhodobě potýká s nedostatečnou infrastrukturou, problémy s logistikou, modernizací výzbroje i s operační připraveností jednotek. Německo sice vyčlenilo stovky miliard eur na velký modernizační balík, ale bez efektivního využití prostředků hrozí, že se nárůst stavů neprojeví ve skutečných schopnostech.
Růst německé armády sledují pozorně i evropské státy včetně České republiky. Výrazné posílení Bundeswehru může posílit kolektivní obranu, ale zároveň vytvořit tlak na ostatní spojence, aby své politiky nezanedbávali. Otevírá se také otázka hlubší koordinace v rámci NATO, v němž by Německo mohlo převzít větší odpovědnost za konkrétní typy jednotek či mise.
Z dlouhodobého hlediska může nový branný model ovlivnit i německou politickou identitu. Země, která si po druhé světové válce vybudovala obraz civilní mocnosti, se zjevně posouvá k větší vojenské roli. Jak stabilní bude veřejná podpora této změny, ukáže nejen bezpečnostní situace v Evropě, ale i schopnost armády nabídnout mladé generaci smysluplnou službu, profesní perspektivu a zodpovědné zacházení s lidskými zdroji.
Německo tak stojí na začátku dlouhé a náročné cesty. Dohoda o nové vojenské službě a expanzi armády je pouze úvodním krokem. Rozhodující bude, zda se podaří proměnit ambiciózní plán v reálný nábor, kvalitní výcvik, moderní výzbroj a připravené záložní jednotky. Teprve poté se ukáže, zda se proklamovaný záměr vybudovat nejsilnější evropskou armádu stane skutečností.
(Böhm, Financial Times, Deutsche Welle, foto: zai)
