Neokonzervatismus je naživu v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou

zprávy

Ruská invaze na Ukrajinu byla další polarizující událostí ve zpravodajském cyklu. Zdá se, že o jiných tématech se v mainstreamových médiích nepíše, pokud nemáte správný názor, jste nějaký darebák, v tomto případě jste  proruský propagandista.

Neokonzervatismus je naživu v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou
Ilustrační foto
17. května 2022 - 10:40

Jaký je tedy příběh establishmentu? No, to je jednoduché, ruská invaze na Ukrajinu je hrozbou pro západní demokracii a Amerika by se do toho měla zapojit, nezní to povědomě? píše Sean Willich, veterán a nezávislý spisovatel na portálu VeteransToday.

Establishment Neokonzervativci a neoliberálové začali zvonit na válečné zvony dříve, než bylo jasné, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Ministr obrany Lloyd Austin vyjádřil, jak by ruská hrozba Ukrajině mohla vést k možnému  horkému konfliktu  mezi USA a Ruskem.

Republikánský senátor Roger Wicker navrhl, že musíme nechat  jadernou variantu  na stole. Mnoho politiků vyjádřilo svou podporu Ukrajině, někteří volali po botách na zemi a mnozí  vyzvali prezidenta Joea Bidena , aby udělal více na podporu ukrajinských sil. To vše způsobilo jen eskalaci války na Ukrajině.

V současné době prezident Biden zvyšuje finanční podporu Ukrajině. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal nedávno prohlásil, že Ukrajina od začátku invaze obdržela  12 miliard dolarů  ve zbraních a finanční pomoci, očividně to všechno nepocházelo z USA. Zdá se, že tato válka se protahuje mnohem déle, než se očekávalo.

Široce se uvádí, že Vladimir Putin si myslel, že obsazení Ukrajiny bude snadný úkol. Nyní, zda tomu tak je, závisí na tom, jaké zpravodajské zdroje posloucháte. Některé zprávy uváděly, že Ukrajina brzdí ruskou armádu, jiné zprávy vykreslují mnohem bezútěšnější situaci pro Ukrajince. Některé zprávy uvádějí, že Ukrajina a Rusko jsou blízko dohodě o příměří. Je těžké rozluštit, co se na Ukrajině skutečně děje.

Jedno je jisté, establishment nikdy nenechá dobrou krizi promarnit. Prezident Biden se snaží poslat  Ukrajině finanční pomoc ve  výši 40 miliard dolarů, zatímco americký Pentagon posílá více zbraní  pro ukrajinské síly. 1.května navrhl kongresman Adam Kinzinger, republikán  z Illinois, nové oprávnění k použití vojenské síly, které, pokud bude schváleno, umožní prezidentu Bidenovi vyslat na Ukrajinu síly, aby pomohly obnovit „územní integritu“.

Zdá se, že od stažení sil z Afghánistánu se politický establishment snaží zapojit do dalšího zahraničního konfliktu a pozice je stejná; je to hrozba pro západní demokracii.

Je ironií, že pokud by ruská invaze na Ukrajinu skutečně byla takovou hrozbou pro západní demokracii, jak tvrdili politici establishmentu, prezident Joe Biden by využil příležitosti a tuto válku zastavil, což neudělal. Putin zamýšlel smlouvu  s Ukrajinou před invazí pod podmínkou, že Ukrajina nevstoupí do NATO a že USA slíbí, že na Ukrajině neumístí jednotky ani útočné zbraně.

Dalšími podmínkami této smlouvy bylo oživit smlouvu INF a USA stáhnout své síly z členských zemí NATO ve východní Evropě. Pokud by ruská hrozba demokracii byla tak vážná, prezident Biden by vyjednal smlouvu, když ji Rusko nabídlo, ale místo toho nabídku smlouvy ignoroval, což Putin věděl. Navíc možná prezident Zelenskij mohl smlouvu odmítnout, nejednou vyjádřil svůj záměr  vstoupit do NATO .

Z nějakého důvodu se veškerá tato válka a eskalace zdá být při objektivním pohledu zcela nevyhnutelné. I kdyby tomu tak nebylo, pro Republikánskou stranu to byla absolutně promarněná příležitost, aby se oficiálně přeměnila na novou „protiválečnou“ stranu nebo alespoň na „stranu proti zbytečné válce“.

Myšlenka, že strana s významnými establishmentovými vazbami bude někdy skutečně „protiválečná“, je dost přitažená za vlasy, ale nový přírůstek „trumpovských“ konzervativců změnil konsenzus o válce v Republikánské straně. Trump a jeho příznivci v Republikánské straně kritizovali zapojení USA do zahraničních konfliktů.



Trump jistě měl nějaké „protiválečné“ postoje, které, jak se zdá,  rezonovaly u mladších „trumpovských“ konzervativců.  Trump sám rutinně přemýšlel o tom, zda by se USA měly zapojit do zahraničních konfliktů, ale u Trumpa to není nic neobvyklého.

Trump tvrdil, že byl od začátku proti invazi do Iráku v roce 2003, ale i v roce 2003  Trump pochyboval , zda byla invaze dobrý nápad. Dá se říci, že  Trump vůbec nebyl protiválečný, jediné, co může tvrdit, je, že nezačal žádné nové války, jen pokračoval a eskaloval ty, které začaly předchozí administrativy. Bez ohledu na Trumpsovy postoje si někteří jeho příznivci v Republikánské straně vzali k srdci izolacionistický pohled.

Ruská invaze na Ukrajinu byla pro Republikánskou stranu dostatečná příležitost, aby se znovu objevila jako protiválečná strana. Mohli se sjednotit s ojedinělým poselstvím zdravého rozumu, už žádné zbytečné války, a pak mohli vyvinout ještě větší tlak na demokraty, aby dali jasnou odpověď, proč je v americkém zájmu zapojit se do dalšího konfliktu.


Bohužel „trumpovské“ konzervativní hnutí v GOP je stále menšinou a neokonzervativci stále řídí stranu. V současné době tedy v republikánské straně zůstává status quo, ale s pokračujícím přidáváním „trumpovských“ konzervativců do republikánské strany není nemyslitelné, že budoucí republikánská strana může být ve své základně daleko více izolacionistická.

Zdálo se, že se republikáni spojili ve své kritice Joea Bidena za jeho zvládnutí rusko-ukrajinské války, což na Bidena vyvíjelo tlak, aby udělal víc. Sněmovna právě schválila Bidensovi balíček pomoci ve výši 40 miliard dolarů pro Ukrajinu a  Senát jej pravděpodobně brzy schválí .

To nepochybně vyeskaluje již tak vysoké napětí mezi USA a Ruskem, které by mohlo vést k válce mezi USA a Ruskem.

(rp,prvnizpreavy.cz,veteranstoday,foto:arch.)





43 - 9274490247 / 0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ6201000000439274490247 
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?