Svátek má: Simona

Zprávy

Velikost textu:

NI: Rusko si poradí se strategickými hrozbami i bez jaderného arzenálu!

NI: Rusko si poradí se strategickými hrozbami i bez jaderného arzenálu!

Rusko se stále méně spoléhá na svůj jaderný arzenál, jako prostředek k odstrašování nepřítele, napsal The National Interest.

Ruské Iskandery v akci
27.listopad 2017 - 04:20

Jak časopis uvádí, průlom ve vývoji vysoce přesných zbraní a celková modernizace armády umožňuje Moskvě využít konvenční prostředky pro případ, že bude ohrožena národní bezpečnost země.

Rusko se začalo méně spoléhat na své taktické jaderné zbraně, neboť Moskva má nyní takové vysoce přesné zbraně s velkým poloměrem dosahu, jako jsou například střely Kalibr. Rusové nakonec doufají, že použijí hypersonické nejaderné zbraně s velkým poloměrem doletu pro strategické zastrašování, napsal National Interest.

„V budoucnu bude nabírající dynamika vysoce přesných zbraní a pokračující rozvoj hyperzvukových raket umožňí převést většinu úkolů strategického odstrašování z jaderné na nejadernou sféru,“ řekl při této příležitosti šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov.


Jak předpovídali mnozí analytici, Kreml se postupně odklání od jaderných zbraní jako odstrašujícího prostředku, protože vyvíjí potenciál konvenčního arzenálu dlouhého dosahu.

„Během pěti let došlo k průlomu při vybavení ozbrojených sil vysoce přesnými zbraněmi na dlouhé vzdálenosti. Byly instalovány sériové dodávky operativně-taktických raketových systému Iskander-M, ponorek a povrchových lodí raketovým systémem Kalibr. Modernizace dálkových letadel pro použití nové řízené střelnice Ch-101 probíhá," dodal Gerasimov.

V 90. letech a počátkem nového milénia, a to zejména poté, co Rada bezpečnosti OSN povolila invazi NATO do Kosova, Rusko vypracovalo doktrínu, podle níž by Moskva mohla jako první použít jaderné zbraně, aby „deeskalizovala“ konflikt. Její význam spočívá v tom, že hrozba omezeného nukleárního útoku na agresora, který používá pouze konvenční zbraně, ho donutí, aby opustil své plány.

„Ruská strategie deeskalace je založena na použití vypočtené škody, subjektivně nepřijatelné nepřítelem, který by zablokovat potenciální prospěch útoku agresora,“ uvedl odborník na odzbrojení Nikolaj Sokov.

Ačkoli ruská deeskalační strategie nebyla na Západě všeobecně známa do zveřejnění ruské vojenské doktríny v roce 2010, ale ve skutečnosti tento dokument ještě zvýšil práh pro použití jaderných zbraní ze strany Moskvy, tvrdí časopis.

„V té době v souladu s tímto dokumentem, ve znění pozdějších předpisů v roce 2000 je (jaderné zbraně) mohla Moskva použít v „kritických pro národní bezpečnost“ Ruska situacích, ale ve znění z roku 2010 se uváděla situace, pokud by byla  „ohrožena samotná existence státu,“ konstatoval Sokov.

Rusko však mělo v úmyslu dodržovat takovou doktrínu až do doby, než získalo svoji nejadernou vyzbroj a dokud nevyvinulo vysoce přesné zbraně velkého dosahu.


Zdá se, že Moskva začala odstupovat od konceptu jaderného odstrašování již v roce 2013, kdy tento druh zbraní v cvičeních „Západ" již nefiguroval.„To znamená, že se Moskva začala s větší jistotou spoléhat na své konvenční zbraně," řekl Sokov. „S jejich vývojem Rusko pravděpodobně méně spoléhá na svůj jaderný arzenál."

„Soudě podle vystoupení Gerasimova měl Sokov pravdu. Ruská armáda se začala méně spoléhat na jaderné zbraně, a to je dobré znamení," dodal The National Interest.

(kou, prvnizpravy.cz, nationalinterest.org, foto: arch.)