Svátek má: Romana

Zprávy

Velikost textu:

NZZ: Rusko je pro Západ stále černou skříňkou

NZZ: Rusko je pro Západ stále černou skříňkou

Rusko je stále "černou skříňkou" pro Západ, nad jejímž obsahem si mnozí odborníci trápí své mozky, píše se v článku na Neu Zürcher Zeitung.

Vladimir Putin a Angela Merkelová
26. ledna 2018 - 06:20

Ve svých statích, knihách, píší historici, sociologové a politologové o "tajné válce Putina" a o "démonizaci Ruska". Současně lze s jistotou říci, že politika Kremlu bude vždy orientována na národní zájmy, zdůrazňuje autor článku.

Od 1. října 1939 se jen málo změnilo, bývalý britský premiér Winston Churchill uvedl, že Rusko je "tajemství zabalené v tajemství, skryté v nepochopitelnosti", píše Neu Zürcher Zeitung. A ačkoli není možné se podívat do této "černé skříňky", lze s jistotou říci, že politika Kremlu je vždy zaměřena na národní zájmy.

Během "Putinovy éry", která trvá 18 let, se z Ruska ze země, která byla "v nejisté a krizové situaci" stal  stát "autoritářský a agresivní". V roce 2000 nikdo nedokázal předvídat, že Moskva v blízké budoucnosti zahájí "válku proti Gruzii a Ukrajině, že ruští vojáci ovládnou Sýrii leteckými údery a že ruská společnost bude opět sledovat „protizápadní kurz".
 
Z tohoto důvodu Západ potřebuje vysvětlit procesy probíhající v Rusku, protože každým rokem se stává situace komplikovanější. Někdo píše o Putinově "tajné válce" a o jeho snahách o "destabilizaci Západu", jiní píší o nebezpečí démonizace Ruska. "Lidé jsou velmi znepokojeni, a proto je rozumné brát vážně historické a sociologické analýzy situace v Rusku," navrhuje autor článku.


Ve své nové knize "The Putin Syndicate" se mnichovská politoložka Margareta Mommsenová zabývá kremelskou vládou.. Rozkrývá politický systém, kde mají hlavní slovo tzv. Siloviki, tj. zástupci tajných služeb, armáda a policie. Tímto způsobem relativizuje dojem absolutního mocenského monopolu v osobě prezidenta.

Vídeňský historik Andreas Kappeler sleduje děsivou historii Rusů a Ukrajinců ve velmi zajímavé knize. Záměrně nehovoří o Rusku a Ukrajině, protože obě země mají koncepční rozostření a mohou se odvolávat na velmi odlišné státy. Kappeler začíná svou prezentaci od Kyjevské Rusí, která byla v roce 1240 zničena mongolským vpádem. Do dnešního dne se ruští a ukrajinští historici dohadují o tom, zda toto knížectví bylo prvním ruským nebo ukrajinským státem.

Rozporuplné nepřátelství a přitažlivosti vyvrcholila během první světové války: Německá říše a Ruská říše byly dvě sousední monarchie. Po válce obě poražené mocnosti Výmarská republika a Sovětské Rusko se vzájemně uznávaly ve smlouvě z Rapalla a úzce spolupracovaly, zejména ve vojenské oblasti.

Rapallská smlouva byla podepsána 16. dubna 1922 v italském městě Rapallu. Šlo o smlouvu mezi Německem a Sovětským Ruskem (Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou). Byly tím obnoveny diplomatické styky mezi oběma zeměmi, které se zřekly navzájem náhrady válečných škod a přiznaly si doložku nejvyšších výhod.

Pakt Hitlera a Stalina byl logickým důsledkem této spolupráce. Ve svém protizápadním klamání Stalin dodal tolik surovin do Německa na jaře 1941, až vlaky blokovaly hraniční stanice.

Handelsblatt: Bývalý německý prezident se Putinovi vyhýbal

Schröder reagoval na kritiku kvůli práci v Rosneftu: Pokrytectví!

Červená a hnědá diktatura se stále vznáší nad německo-ruským vztahem jako stín. Dnes v Rusku dominuje revizionistický pohled na historii: Němci a jejich západní spojenci jsou obviněni z toho, že povolili rozšíření NATO na východ po sjednocení Německa. Naproti tomu v Německu existují dva nesmiřitelné tábory: na jedné straně, bývalý německý prezident Joachim Gauck, který je ostře kritický vůči Putinovi a na druhé straně, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, ketrý vyzval k pokračování Brandtovy „Ostpolitiky“ a považuje za legitimní, že Rusko považuje bývalé sovětské republiky za sféry svého vlivu.


Neu Zürcher Zeitung jako obvykle, jak to bývá v těchto "analýzách", nebere v novodobých dějinách vztahů Ruska a Západu v úvahu skutečnost, že pro ztrápenou zemi po zničujícím období, kdy byla země řízena a rozkradena v 90. letech oligarchy, západními politiky, poradci a odborníky, se - jak to list píše? - revizionistická politika? - musela dostavit. Asi proto, že válku v Gruzii vyvolal Saakašvili, že válku na Ukrajině odstartovala nacionalistická ukrajinská temnota, která se dostala za pomoci Západu k moci převratem. A že "sféru vlivu" Západ prostřednictvím EU a zejména NATO rozšířil až k ruským hranicím. Jen to tak nenazývá. Jestliže se následně vychází z  nepochopení (západní) politiky a neschopnosti ji definovat pravými slovy, je jasné, že reakce Ruska je potom záhadnou "černou skříňkou".


(rp,prvnizpravy.cz,neuezürcherzeitung,foto:arch.)