Svátek má: Bernard

Zprávy

Velikost textu:

Paříž a Berlín odmítly účast na dobrodružství USA proti Íránu!

Paříž a Berlín odmítly účast na dobrodružství USA proti Íránu!

Paříž a Berlín nesouhlasí s návrhem Washingtonu, pokud jde o potřebu vytvořit koalici zemí pro boj s „íránskou agresí“ v Perském zálivu, napsal Le Monde.

Ilustrační foto
5. srpna 2019 - 04:20

Podle Francie a Německa budou zahraniční vojenské lodě v regionu komplikovat vyjednávání o jaderné dohodě s Íránem. Americká iniciativa zároveň vyvolala nové rozpory jak mezi evropskými zeměmi, tak mezi Německem a USA.

Americké požadavky na vytvoření „námořní síly“, která by zajistila „svobodu pohybu“ lodí v Perském zálivu, vyvolaly nová tření nejen ve vztazích Evropy s Washingtonem, ale také mezi Německem a Spojeným královstvím - signatáři jaderné dohody 2015, uvedl Le Monde.

Jak noviny připomímněly, poté, co íránské námořnictvo zadrželo švédský tanker Stena-Impero, který pluje pod britskou vlajkou, se administrativa Donalda Trumpa obrátila na země Evropy, Japonska a Jižní Koreje, aby vytvořily misi pro boj proti „íránské agresi“.

"Jestliže ale má od nynějška Spojené království v regionu dva torpédoborce, francouzská ministryně obrany Florencie Parleyová oznámila, že přítomnost zahraničních vojsk ve skutečnosti ještě více zvýší potíže ve vztazích s Íránem v okamžiku, kdy je v sázce osud jaderné dohody. „Paříž trvá zkratkou přístupu založeného na diplomacii, lepší koordinaci s akcemi západních zemí a výměnou informací,“ napsaly noviny.


„Belgie a Nizozemsko také bez nadšení přijaly návrh americké strany a ujistily, že odpověď se „připravuje“, a Německo se znovu dostalo pod palbu americké kritiky a zmínilo rozpory v pohledu na situaci s Washingtonem. Zatímco nový ministr obrany země nevylučuje účast Německa na evropské misi, i když bez účasti na misi vedené Washingtonem, tak německý vicekancléř a ministr financí Olaf Stolz označil vojenský konflikt v regionu „nejhorším“ scénářem, který by skutečně ohrozil navigaci,“ poukázal deník.

Toto prohlášení mělo za následek reakci amerického velvyslance v Berlíně Richarda Grenellyho, který připomněl, že „se Amerika obětovala, aby pomohla Německu stát se součástí Západu“, a také poznamenal, že v zemi je 34 000 amerických vojáků, na jejichž údržbu vynakládají američtí občané miliardy dolarů.

Zároveň ke zvýšení tření v Evropě přispěly prohlášení nového britského premiéra Borise Johnsona a ministra zahraničních věcí Spojeného království Dominika Raaba. Podle hlavy britského ministerstva zahraničí nemůže koalice na ochranu námořní cesty existovat bez účasti Spojených států. Zatímco Evropané trvají na potřebě konkrétních diplomatických kroků, Teherán je obvinil, že neudržují obchod mezi Íránem a EU na odpovídající úrovni, jehož úroveň se v prvním trimestru roku 2019 snížila o 69%.

Podle Bruselu je však nespokojenost Teheránu vysvětlena nejen ekonomickými problémy, ale také snahou získat bezpečnostní záruky. „Musíme přesvědčit své vedení, že hrozba Američanů a regionálních soupeřů (Írán) může být snížena," sdělil publikaci zdroj v diplomatických kruzích. To však, jak uvedly noviny, může ohrozit Evropu novým konfliktem s americkým vůdcem.

(kou, prvnizpravy.cz, lemonde.fr, foto: arch.)