Svátek má: Mikuláš

Zprávy

Velikost textu:

RP: Polsko by mělo naslouchat Macronovi a zahájit dialog s Ruskem!

RP: Polsko by mělo naslouchat Macronovi a zahájit dialog s Ruskem!

Vlna polské kritiky vůči Makronu nemá význam, protože slova o „smrti mozku NATO“ obsahují myšlenku nového světového řádu, v němž by Polsko mohlo získat důstojné místo, píše polský publicista Lukasz Gadzala.

Varšava
2. prosince 2019 - 10:15

V publikaci Rzeczpospolita vysvětluje, že Macronův postulát o dialogu s Ruskem je také spojen s bezpečností Polska, které by místo politiky konfrontace s východním sousedem mělo projít budováním dialogu.

„Neměly bychom se urážet slovy francouzského prezidenta o smrti NATO, ale raději se zamyslet a vyvodit závěry,“ píše polský novinář Lukasz Gadzala v publikaci Rzeczpospolita.

Emmanuel Macron skandálně prohlásil, že NATO je v hluboké krizi a na strategické úrovni prakticky přestalo existovat, protože neexistuje žádná koordinace mezi USA a Evropou. Podle francouzského prezidenta by Evropa měla vážněji uvažovat o strategické autonomii, což znamená potřebu obnovit vztahy s Ruskem. Je si jistý, že to bude dlouhý proces, který bude trvat i 10 let, uvádí autor.
 
Německá kancléřka Angela Merkelová okamžitě proti takové senzaci vystoupila a brzy poté vyšla na obranu NATO nová hlava Evropské komise, Ursula von der Leyen. Reakce polských komentátorů byla jednomyslná: „Macronova slova jsou manifestem francouzského egoismu a nacionalismu“, „Francie, stejně jako Rusko, postrádá impérium a sny o partnerství s Ruskem“, „Makron podkopává nejen NATO, ale také jednotu Evropy", „Macron jednal jako samozvaný evropský vůdce s vlastním prohlášením s kompromisní politikou vůči Rusku". Tato reakce je překvapivě stejná pro levicové i pravicové představitele polské politické scény, dodává novinář.
 
Tato vlna kritiky komentátorů různé pozice, která dopadla na Macrona, se podobá výčitkám na lékaři, který říká, že pacient je ve vážném stavu. „Přemýšlejme hlouběji a jsou Macronovy názory tak hrubé a skutečně odporují polským národním zájmům?" klade publicista otázku.
 
Macron má důvod si stěžovat na životaschopnost aliance a není prvním západním vůdcem, který tak učinil. Spojené státy používají NATO pouze tehdy, když ho potřebují, často bez koordinace svých rozhodnutí s evropskými partnery. Turecko, které je členem aliance, rovněž uplatňuje politiku, která je v rozporu se zájmy amerických a evropských partnerů. Většina západoevropských zemí navíc navzdory formálním závazkům neutrácí 2% HDP na obranu. Tím vším trpí soudržnost a autorita NATO, vysvětluje publicista.
 
Macron pochybuje o NATO, ale zároveň již dlouho prosazuje konstruktivní vizi Evropy, která by měla být reakcí na svět, ve kterém se USA stále méně zajímají o ochranu evropských spojenců, dodává.


Francouzský prezident poznamenává, že globální pořádek, který existuje ve specifických skleníkových podmínkách od roku 1989, prochází zásadními proměnami. V novém světě již nebude dominantní síla, a proto je pravděpodobné, že se budeme muset vypořádat s několika světovými mocnostmi. Macron by rád využil této okolnosti a učinil z Evropy jednoho z nejdůležitějších hráčů nového světového řádu, který se stane co nejintegrovanější. Odtud lze sledovat jeho představy o užší integraci zemí eurozóny, evropské armády a společného vojensko-průmyslového komplexu, jakož i o strategickém dialogu založeném na partnerství s Ruskem, Čínou a USA. Macronova Europa je Evropa, jejíž místo ve vznikajícím světovém řádu je přímo úměrné kombinovanému ekonomickému potenciálu jednotlivých členských států, vysvětluje polský publicista.
 
Pro Polsko, jako středně velkou zemi, která ze své podstaty nejvíce těží z existence mezinárodních institucí, je taková nabídka výhodná. Na rozdíl od některých kritiků tohoto přístupu by v integrovanější Evropské unii byl hlas zemí jako Polsko relativně silnější, než v slabší struktuře, kterou je dnes, upozorňuje publicista.
 
Macronův postulát o dialogu s Ruskem souvisí také s polskou bezpečností. Polské orgány jsou přesvědčeny, že pozitivní role Polska v NATO spočívá především v tom, že se nachází v první linii konfrontace s Ruskem. Proto, když francouzský prezident hovoří o potřebě dialogu s Moskvou, je to ve Varšavě vnímáno jako zrada ideálů aliance a pokus o to, aby se spolu s Ruskem obcházely malé země střední Evropy, zdůrazňuje autor.

Mezitím si téměř nikdo v Polsku nevšiml, že obnovení dialogu s Moskvou je v zájmu Polska. Polsko si nemůže dovolit neudržovat vztahy ani s jednou zemí ve svém regionu, zejména s největší. Tato situace s větší pravděpodobností povede k nedorozuměním a konfliktům a připravuje Polsko o úlohu středního státu v evropském pořádku. Je zřejmé, že bez otevřených komunikačních kanálů s Moskvou je obtížné zahájit jakákoli jednání o této otázce, a mnoho z nich je na linii Varšava - Moskva.
 
Navíc téměř všechny hlavní evropské země pravidelně komunikují s Ruskem a podnikají s ním. Ne proto, že souhlasí s připojením Krymu, ruskou podporou separatistů v Donbasu, údajným pokusem o zabití Skripala, akcemi ruských trolů a dalšími ošklivými akcemi Kremlu. Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Finsko, polští partneři ve Visegrádské skupině nebo dokonce Estonsko - všechny tyto země udržují normální a pravidelné kontakty s Ruskem, někdy užší, někdy méně. Ale podporují je. „Pokud tedy nebudeme mluvit s Moskvou, možná je na čase přemýšlet o tom, zda problém spočívá pouze v pozici Kremlu," ptá se Gadzala.
 
Autor navrhuje podívat se na situaci jako celek a bez předsudků a vidět podobnost zájmů Francie a Polska. „Užší evropská integrace a zapojení do dialogu s Ruskem jsou nakonec nejlepším řešením, jak snížit náš historicky stanovený pocit ohrožení. Je to také nejlepší způsob, jak se připravit na stále méně spolehlivou záruku NATO ve světě,“ uzavírá polský publicista v Rzeczpsopolitě.

(kou, prvnizpravy.cz, rp.pl, foto: arch.)