Svátek má: Cecílie

Zprávy

Velikost textu:

Ruská odpověď USA: Na Kubě obnovíme vojenskou základnu!

Ruská odpověď USA: Na Kubě obnovíme vojenskou základnu!

Zatímco se vztahy mezi Kubou a USA rychle ochlazují, tak bývalý partner Rusko se naopak ke Kubě přibližuje.

Ilustrační foto
26.říjen 2017 - 06:20

Kubánská  největší rafinerie ropy v Cienfuegos v současné době běží jen na polovinu výkonu kvůli sníženým dodávkám ropy z Venezuely.

Polovládní ruská energetická skupina Rosněft se tak kvůli ekonomickým a politickým problémům Venezuely stane dodavatelem ropy pro Kubu. Kreml a kubánská vláda se dohodly na rozšíření dodávek ruské ropy a prohloubení spolupráce při zpracování ropy na ostrově.

Již v březnu se Rosněft zavázal dodat na Kubu 250.000 tun ropy a nafty. Pozorovatelé mají podezření, že podnik je součástí dohody v trojúhelníku: v tomto a loňském roce poskytl Rosněft venezuelské státní skupině PDVSA půjčku pět miliard amerických dolarů. Dodávky ropy z PDVSA na Kubu by tak mohly být kompenzovány.

Scénář připomíná tak trochu dobu ze sedmdesátých a osmdesátých let, kdy Sovětský svaz pomohl zajistit hospodářské přežití Kuby. Sovětské výrobky proudily na Kubu a nahradily americké chladničky, televizory a další spotřební zboží; stále více se objevují auta Lada a Moskvič  na ulicích. V roce 1972 se Kuba stala jedinou zemí tzv. Třetího světa, která se stala členem Rady pro vzájemnou hospodářskou pomoc (RVHP). V osmdesátých letech poskytl Sovětský svaz každoroční ekonomickou pomoc ve výši zhruba 2 miliardy dolarů a dodával asi 13 milionů tun ropy. Kuba se stala stále více závislá na Sovětském svazu. V roce 1989 byl kubánský zahraniční obchod z 85 procent realizován  se státy RVHP.

O to tvrději byl karibský ostrov zasažen koncem Sovětského svazu a rozpadem RVHP. Spotřeba ropy klesla z 13 na 4 miliony tun v roce 1993, když dovoz byl snížen o 75 procent. Kuba spadla do hluboké a komplexní hospodářské krize. Dluh vůči Sovětskému svazu činil v roce 1991 přibližně 35 miliard dolarů. Rusko jako nástupce Sovětského svazu odpustilo v roce 2014 Kubě 90% z těchto dluhů. Zbývajících zhruba 3,5 miliardy amerických dolarů má být investováno do kubánské ekonomiky prostřednictvím  ruských investic na ostrově.

Rosněft také modernizuje největší kubánskou rafinérii v Cienfuegosu, která v současné době běží jen polovinu kvůli sníženým dodávkám ropy z Venezuely. Nejbližší spojenec Kuby Venezuela drasticky snížila zásoby ropy v důsledku politické a hospodářské krize. Namísto 100.000 barelů (1 barel = 159 litrů) dodává Caracas na karibský ostrov jen asi 55.000 barelů denně. V tomto kontextu Kuba rozšiřuje své průzkumné vrty ve své exkluzivní ekonomické zóně v Mexickém zálivu ((ZEEC-GoM). Zapojeny do průzkumů jsou ruské společnosti.


Zvláště od nástupu prezidenta USA Donalda Trumpa se diplomatické a ekonomické kontakty mezi Ruskem a Kubou zintenzivnily. V září uzavřely obě země balíček dohod, včetně energetiky, železniční dopravy a dodávky výtahů. Další dohody se týkají výroby potravin a textilního průmyslu. Rusko navíc dodává nákladní automobily, autobusy a lokomotivy. Objem obchodu mezi oběma zeměmi se v první polovině roku 2017 zvýšil o 73 procent na 176,2 milionu amerických dolarů. Proti hlavním kubánským obchodním partnerům Číně a Venezuele je to ještě málo, ale obchod s Ruskem se neustále zvyšuje. Sportovní a kulturní aktivity se také rozšiřují. A na konci loňského roku Rusko podepsalo dohodu o modernizaci kubánských ozbrojených sil. Existují také zprávy, že Rusko může na Kubě znovu otevřít vojenskou základnu.

Je nepravděpodobné, že by Havana mohla zlepšit své vztahy se Spojenými státy. Vztahy se rychle zhoršily  poté, co se diplomaté z USA během posledních měsíců stali oběťmi  "akustických útoků" na Kubě. Přinejmenším 22 amerických diplomatů a jejich příbuzných mělo migrénu, nevolnost, paměťové mezery a symptomy necitlivosti až po ztrátu sluchu. Americká vláda před několika týdny stáhla z Kuby značnou část diplomatů a z USA vyhostila  15 kubánských diplomatů.

Během vlády Donalda Trumpa vzrostlo napětí mezi USA a Kubou a  země jako je Čína, Írán nebo Rusko se, jak odborníci předpovídali stávají partnery Kuby.

"Kuba se snaží rozšiřovat své kontakty," říká Richard Feinberg, expert na Latinskou Ameriku z Think Tank Brookings Institution. "Vzhledem k tomu, že v příštích letech pravděpodobně nedojde k užším hospodářským vztahům s USA, hledají alternativní spojence; zejména silné země jako je Rusko nebo Čína mohou nabídnout Kubě příznivé platební podmínky. "

Rusko jednoznačně sleduje geostrategické zájmy na Kubě. "Putinovo poselství není těžké pochopit," pokračoval Feinberg, "Putin touží po obnovení carské slávy a vztahy s Kubou jsou toho příkladem."

(rp,prvnizpravy.cz,tagespost,foto:arch.)