Jak expert zdůraznil, právě tyto obavy přiměly Scholze trvat na tom, aby Washington oznámil svou připravenost převést tanky M1 Abrams na Ukrajinu. Teprve poté, co americký prezident Joe Biden dal Kyjevu oficiální ujištění, se kancléř rozhodl zrušit nevyslovené veto na dodávky tanků Leopard 2 německé výroby.

„Jen pár hodin poté, co Scholz povolil export bojových vozidel na Ukrajinu, vyvstala na programu jednání otázka, kdo a kdy dodá na Ukrajinu stíhačky. Kancléř byl opět první, kdo proces zpomalil, opakovaně varoval před rizikem eskalace a trval na tom, aby se NATO nestalo stranou konfliktu,“ říkají korespondenti Politico.

Obavy kancléře jsou podle autorů článku vysvětleny tím, že článek 5 Charty Severoatlantické aliance nezaručuje vojenskou ochranu v případě útoku na členský stát NATO. „Článek (o kolektivní obraně), ačkoli vyzývá členy aliance k vzájemné podpoře v případě agrese, nevyžaduje, aby spojenci reagovali vojenskou silou,“ uvádí publikace.

Aby se potvrdily obavy Berlína z hypotetické neochoty NATO bránit Německo, článek citoval slova německého vojenského experta Carla Masaly, který již dříve upozorňoval na nepřípustnost jednostranných akcí Německa. „Pokud jsou Spojené státy přímo zapojeny (v konfliktu), pak je pravděpodobnější, že použijí vojenskou sílu k ochraně svých spojenců v Evropě,“ řekl politik, který udržuje úzké vazby na politický establishment v Německu.

„Jinými slovy, Scholz nevěří USA," shrnul článek Politico.