Svátek má: Matouš

Zprávy

Velikost textu:

Telegraph: Mistrovství světa v Rusku stále nepřestává ohromovat!

Telegraph: Mistrovství světa v Rusku stále nepřestává ohromovat!

Sportovní korespondent Daily Telegraph Oliver Brown přiznává, že ruský fotbalový šampionát nepřestává překvapovat.

Peruánští fanoušci
26. června 2018 - 04:20

Podle novináře ho zasáhl přátelský postoj fanoušků z různých zemí navzájem a chování příslušníků policie, kdy se zabránilo „nadměrné demonstraci síly“, a rovněž samotné Rusko, kde mírumilovně koexistuje minulost a modernost, respekt k minulosti a úklidná snaha začít s čistým listem.

Před začátkem Světového poháru by se Nikolská ulice stěží dostala do seznamu hlavních památek Moskvy. Ohraničená na jihu Rudým náměstím, a ze severu Lubjankou, to byla vždy „zapomenutá spojnice s bezduchými luxusními obchody“, napsal hlavní sportovní korespondent pro The Daily Telegraph, Oliver Brown.

„A přesto, po deseti závratných dnech, se změnila v „ulice světla". Stala se místem, kde kaleidoskop šílenství turnaje našel svůj odraz v mexických karnevalových tancích, tančích argentinských Gauchos a neúnavných Peruánců, kteří rozložili obrovské tričko, na kterém fanoušci mohli napsat svá přání,“ uvedl novinář.
 
Podle něj se po druhém kole stal zřejmým odchod národního týmu Peru ze soutěže. Ale to v žádném případě neovlivnilo „neomezený karneval" mimo pole. Země, která se poprvé od roku 1982 dostala do turnaje a uspořádala kvůli tomu státní svátek, se nehodlala tak snadno vzdát zábavy. Stejně jako Maročané, kteří reagovali na odchod svého týmu „masovým chorálovým zpěvem na podlaze moskevských obchodů".
 
„Pravděpodobně nejúžasnější věcí je reakce místních policistů, kteří prostě sledují, co se děje s  lehkým úsměvem. Někdy v hlučné zábavě prostě nemohlo dojít k začátku konfliktu - v určitém okamžiku se na stadionu „Lužniki“ někteří frustrovaní fanoušci z Maroka střetli se skupinou, která držela izraelské vlajky - ale nebyly žádné obušky nebo vodní děla či svévolná demonstrace síly," zdůraznil Brown.
 
„Třebaže jsou policisté ve službě všude -  na kontrolních stanovištích a kordony vytváří půl míle dlouhé - vyhýbají se všem extrémům, které mohou vyvolat mezinárodní skandál,“ uvedl.
 
Panovaly obavy, jak novinář napsal, že tento Světový pohár bude „nepřátelský, znepokojující“, že zde bude dotěrná vláda. Propaganda namalovala obrazy, ve kterých jsou angličtí fanoušci „pronásledováni ruskými hooligans v kuklách".
 
„Mezitím se objevuje zcela jiný obraz. Rusko, s turisty v psychedelických oblečeních a jeho snaha prolomit obvyklá přísná pravidla, dávají svou odpověď atmosférou Woodstocku,“ upozornil autor (koncert ve Woodstocku z roku 1969 byl vrcholem hnutí „hippies“- pozn. red.).
 
Podle něj bylo těžké si představit, že ruský poslanec Michail Degtjarev navrhne ruským ženám zamilovat si hosty soutěže a mít s nimi děti. „Protože tyto děti si po mnoha letech budou pamatovat, že milostný příběh jejich rodičů začal v Rusku v roce 2018 na Světovém poháru," řekl politik.


„Tady jsou všechny možnosti pro veselé opilé procházky, vzhledem k tomu, že některé druhy piva v Moskvě mají sílu ne méně, než motorová nafta. A přestože je Degtjarev trochu ambiciózní ve svém vyjádření na volnou lásku během mistrovství světa, může si být jistý, že se soutěže staly místem pro spontánní přátelství,“ poukázal Brown.
 
Podle něj to lze vidět v odletových halách na letišti Šeremetěvo. Před odletem do Volgogradu se islandští fanoušci ve vikingských kostýmech horlivě snažili vyfotografovat  s fanoušky nigerijských rivalů v tradičních čelenkách. „To ukazuje sílu Světového poháru, schopného spojovat dvě diametrálně odlišné kultury, a je to úžasné,“ uznal novinář.
 
Podle autora tohoto článku, i když se Světový pohár koná na velkém území, stále nemůže „vzdát hold Rusku". Města, kde probíhají zápasy, vytvářejí „živý estetický kontrast“ - od pruského kouzla Kaliningradu až po černomořské promenády v Soči - ale jen stěží pokrývají čtvrtinu území tohoto státu.
 
Světový pohár v roce 2018 současně umožňuje hostům „neocenitelnou příležitost podívat se na utrpení a oběti v historii Ruska". Před zápasem Islandu s Nigérii strávil Brown ve Volgogradu několik hodin na Mamajevově mohyle - „trvale se vryje do mé paměti památník města věnovaný nespočítatelným ztrátám v bitvě o Stalingrad“. Novinář byl také zasažen kolosálními rozměry sochy Vlasti, „která zvedla meč proti nepříteli".

Podle autora článku sousedství historie s moderností rovněž vyvolává silný dojem. „Vojáci pečlivě hlídají ulice, připraveni trestat jakýkoli projev neúcty. Fanoušci  plní dojmů pokládali květiny k Věčnému plameni. A pak, ve stínu kopce se v celé kráse nachází stadion „Volgograd Arena“ s průsvitnou fasádou s osvětlenými prvky protínajících rámů. Jakýmsi způsobem tato krajina odráží úctu Ruska k minulosti a jeho neklidnou snahou začít vše od začátku," tvrdí Brown.

A tady se autor zalekl a vzpomněl si na starou, dobrou propagandu.
 
Novinář předkládá určitou míru skepse ve vztahu k „bezprecedentní globální show“ v Rusku, a to zejména s ohledem na obvinění na adresu země ze „sponzorství dopingu na národní úrovni“ po zimních olympijských hrách v Soči. Autor se domnívá, že má smysl se ptát sama sebe na úspěšný výkon ruského národního fotbalového týmu, který náhle opustil skupinu, i když v hodnocení FIFA je pod Capo-Verde.(Brit patrně nečte konkureční ostrovní tisk, neboť The Times včera s odvoláním na štáb FIFA uvedly, že ačkoliv ruskému týmu odebrali „bezprecedentní“ množství vzorků - ani jeden nebyl pozitivní – pozn. red.)

„Nehledě na živou otevřenost světového šampionátu a opojné pocity noci procházkou po Nikolskoj ulici, je dobrý důvod, být opatrný k tomu, co se bude dít poté,“ dodal Oliver Brown.

(kou, prvnizpravy.cz, telegraph.co.uk, foto: arch.)