Svátek má: Květa

Zprávy

Velikost textu:

V Afghánistánu Američany vystřídají Číňané

V Afghánistánu Američany vystřídají Číňané

Pokud odejdou Američané z Afghánistánu podělí se o vliv nad tímto státem především Čína s Pákistánem, a se Saúdskou Arábií. Číně jde o co nejširší hospodářský vliv v Afghánistánu, ne o nábožensky motivovaný politický vliv jako v případě vlivu Pákistánu a Saúdské Arábie.

Deng Xijun
25. března 2019 - 07:20

Ekonomický vliv uplatňují Číňané stále silněji již dnes v sousedním Pákistánu. Totéž činí  v Pákistánu Saúdové, ale v kombinaci s neoficiálním posilováním islamistického politického vlivu, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Čína směřuje přes iniciativu Jeden pás, jedna stezka do Afghánistánu jako do tranzitní země pro lukrativní investiční napojení Afghánistánu ve směru na postsovětské republiky a na sousední Pákistán.

Až Američané a jejich pomocníci z NATO opustí Afghánistán a skončí štědré americké dotace, nahradí Američany především Číňané.

Peking zahájil dialog ministrů zahraničních věcí již v roce 2015 a proběhlo již několik kol rozhovorů. Bez spolupráce Pákistánu a Afghánistánu by Peking nemohl dosáhnout rozvoje západní Číny v rámci Hedvábné stezky.

Číňané také Afgháncům zavěsili na oběžnou dráhu pár telekomunikačních satelitů.

EU na vedlejší koleji

O úloze Číny svědčí i drobnost z poledních dní: Zvláštní zástupce USA pro Afghánistán Zalmay Khalilzad (Chalilzad) jednal s kolegy Zamirem Kabulovem z Ruska a Deng Xijunem z Číny, pozván byl i zvláštní vyslanec Roland Kobia z Evropské unie, ačkoliv role EU je spíše epizodní. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že se sešli na jednání ve Washingtonu 21. - 22. března 2019 Američané se zástupci Ruska a Číny.

Ministerstvo zahraničí v samostatném prohlášení uvedlo, že se velvyslanec Khalilzad setkal také se zástupcem EU Rolandem Kobiou. Z toho lze vyčíst, že americký představitel se setkal se zástupcem EU jenom proto, aby si europolitici nemysleli, že EU je v otázce Afghánistánu jenom pátým kolem u vozu, byť to je pravda.

V natoaktual.cz dne 19.3.2019 v souvislosti s tím napsali: „Spojené státy budou koordinovat stahování svých vojáků z Afghánistánu se spojenci ze Severoatlantické aliance, prohlásil zvláštní vyslanec USA pro afghánské usmíření … reagoval na kritiku spojenců, kteří by chtěli být v mírovém procesu zapojeni.“



Investice na hranicích

Začátkem února 2019 zástupce čínském velvyslanectví v Islámábádu Zhao Lijian řekl pro voanews.com v rozsáhlém rozhovoru o programu rozvoje investic na hranicích: Čína plánuje financování přijímacích středisek, vybavených pitnou vodu a chladírenskými sklady na hlavních vstupních komunikacích na hranici mezi Pákistánem a Afghánistánem.

Lijian v rozhovoru uvedl, že chladírenské sklady budou zřízeny na severovýchodě v Torkhamu a na jihozápadě v Chamanu. Další zázemí pro dopravce chtějí instalovat na jednom terminálu v severozápadním Waziristánu.

Torkham leží na konci pákistánské dálnice N-5 poblíž afghánské hranice. Zboží putuje na hranici z přístavního města Karáčí. Jde o nejdůležitější zásobovací trasu pro síly NATO v Afghánistánu.

„Obchodníci, kteří vstupují každý den do Torkhamu a Chamanu pokud budou mít k dispozici chladírenské skladovací prostory, mohou je využít ke skladování ovoce, " řekl Lijian.


Ofenzíva ekonomickým koridorem

Peking chce mít prospěch nejen z Pákistánu, ale i z Afghánistánu. Peking investoval miliardy dolarů v Pákistánu jako součást globální iniciativy Jeden pás, jedna stezka (BRI). Bilaterální projekt - Pákistánský ekonomický koridor (CPEC) začal fungovat před pěti lety, vytvořil přes 70 000 pracovních míst pro Pákistánce.
Číňané touží po rozšíření koridoru CPEC, který je součástí BRI, dále do Afghánistánu.

Pokud jde o Pákistán, během posledních šesti let přispěla Čína významným finančním příspěvkem k přímým investicím, zvýhodněným úvěrům a obchodním vkladům, aby pomohla Pákistánu „blízkému spojenci“ překonat vážné ekonomické problémy.

Peking investoval 19 miliard dolarů do Pákistánu, aby vybudoval a zlepšil silniční infrastrukturu a elektrárny a vytvořil z přístavu Gwadar v Arabském moři strategicky důležitý přístav.

Pákistánští úředníci pro media v únoru 2019 tvrdili, že čínská vláda v příštích třech letech slíbila grant ve výši 1 miliardy USD na projekty v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, odborné přípravy, zajištění pitné vody pro obyvatelstvo a zmírnění chudoby.

Aby toho nebylo málo, čínští a pákistánští úředníci říkali v únoru 2019, že v dalších týdnech se bude připravovat další fáze rozvoje CPEC, výstavba 9 speciálních ekonomických zón po celém Pákistánu.

Američané nejsou z čínské ekonomické ofenzivy nadšeni

Již loni se americký prezident Donald Trump vyjádřil, že Američané se snažili udržet v Afghánistánu stabilitu a jiné státy z toho těží v podnikání.

Proto se nelze divit, že došlo ke střetu, když v polovině března 2019 Rada bezpečnosti OSN rozšířila mandát Pomocné mise Organizace spojených národů pro Afghánistán (UNAMA) pouze o šest měsíců, nikoli o 12 měsíců.

Čína chtěla, aby v rezoluci Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise UNAMA v Afghánistánu byla jmenována iniciativa Jeden pás, jedna stezka, ale nestalo se tak. USA vidí v projektu čínské politické cíle. Jonathan R. Cohen, náměstek stálého zástupce USA v Radě bezpečnosti OSN, uvedl, že čínská iniciativa trpí korupcí a nedostatečnou transparentností.

Kvůli sporu byla mise OSN prodloužena zatím pouze o šest měsíců do 17. září 2019.

Američané jsou uprostřed bezvýchodného přemítání. Oficiální představitel Bílého domu řekl tento týden novinářům: „Určitě upřednostňujeme mírové úsilí v Afghánistánu. Ale u všech jednání týkajících se životně důležitých zájmů americké národní bezpečnosti, máme i pohotovostní plány. Prezident naznačil, že doufá v to nejlepší v mírových rozhovorech, ale nebude akceptovat  špatnou dohodu.“

Po 17 letech války nemohou uzavřít jinou než špatnou dohodu.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)