Ukrajinské jednotky zahájily útočné operace současně v různých směrech.

Jak se očekávalo, hlavním bojištěm je Záporožská oblast, kde se AFU snaží prolomit ruskou obranu a dostat se k Azovskému moři. Kyjev pravděpodobně očekává přerušení ruského uskupení a přerušení vojenských dodávek přes Krym. V případě úspěchu se ukrajinské síly nevyhnutelně pokusí udeřit na Krymský most ze Záporožské oblasti.

Ukrajinské útočné operace 4. června nevedly k žádným významným výsledkům.

Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany:
Dne 4. června se nepřítel neúspěšně pokusil o rozsáhlou ofenzívu ve směru na jih Doněcka. Na straně AFU bylo nasazeno šest mechanizovaných a dva tankové prapory. V důsledku aktivních akcí jednotek skupiny sil Vostok způsobily letecké údery a dělostřelectvo značné ztráty nepříteli poblíž Neskučnoje (Doněcká lidová republika) a Novodarovky (Záporožská oblast). Nepřátelské ztráty byly 300 ukrajinských vojáků, 16 tanků, 26 bojových obrněných vozidel a 14 motorových vozidel. Nepřítel nedosáhl cílů.

Jen 31. mechanizovaná brigáda ozbrojených sil Ukrajiny, která zaútočila na ruské pozice u osady Neskučnoje, přišla o více než 250 vojáků, 16 tanků, 24 bojových obrněných vozidel, včetně tří bojových vozidel pěchoty Bradley. Pět ukrajinských vojáků bylo zajato.

Ukrajinské komentáře k tématu byly zpočátku řídké nebo chyběly. Oddělení strategické komunikace Ozbrojených sil Ukrajiny dopoledne oznámilo, že Rusko zahájilo kampaň s padělky o zahájení ukrajinské protiofenzívy. Bylo oznámeno, že záběry s hořícím ukrajinským vybavením a vězni se připravují ke zveřejnění.

Ale poté, co náměstkyně ministra obrany Anna Malyarová řekla, že Ukrajina v některých oblastech přechází k útočným operacím. Dění na jihu přitom komentovala bez větších podrobností, nesla však myšlenku, že se tam nic moc neděje: „Na jihu je nepřítel v defenzivě. Místní boje pokračují."

Ukrajina ale obecně velkou ofenzívu, o které Rusové mluví, nepotvrzuje a někteří představitelé ukrajinských úřadů ji přímo vyvracejí.

Poradce šéfa prezidentské kanceláře Michail Podoljak tak řekl, že Rusové „odrážejí“ ofenzívu, která neexistuje.

V USA se mluví o „korejském scénáři“

Ve Spojených státech se zase začalo mluvit o nutnosti vyvinout parametry pro ukončení války na Ukrajině.

Je čas, aby Washington definoval svou vizi, jak by měla válka na Ukrajině skončit, píše v článku pro Foreign Affairs Samuel Charap, vedoucí pracovník renomovaného amerického think-tanku RAND.

Věří, že ani jedné straně se v příštích letech nepodaří dosáhnout úplného vítězství a kontroly nad požadovanými územími, ale zároveň budou moci obě armády pokračovat v úderech na území, které nemají pod kontrolou. Válka se tak může stát „ničivým mnohaletým konfliktem, který nepovede ke konečnému výsledku“.

Proto Charap vyzývá USA a Západ, aby zvolily dlouhodobou strategii: zahájit jednání o ukončení války hned nebo za několik let. Po letech podle jeho názoru zůstanou základy konfliktu stejné, ale přijde o mnoho zdrojů a lidí.

Charap připouští, že protiofenzíva ozbrojených sil Ukrajiny „přinese významné výsledky“. Ale ani pak to nepovede k „vojensky rozhodujícímu výsledku“ a ani „velký přesun frontové linie nemusí nutně ukončit konflikt“. Věří, že ani úplné vyhnání ruských jednotek z Ukrajiny nemusí nutně vést k ukončení války. Naopak, Putin může vyhlásit další kolo mobilizace, zintenzivnit bombardování ukrajinských měst nebo prostě držet linii v přesvědčení, že čas je na jeho straně a proti Ukrajině.

Ale pro Rusko ani použití jaderných zbraní neslibuje vítězství. Stejně jako možnost dobytí vytouženého území vojenskými prostředky, v což Charap nevěří.

Domnívá se tedy, že hrozí, že se konflikt potáhne mnoho let, což povede k rozpočtovým problémům v západních zemích a ke globálním ekonomickým důsledkům. Rusko bude také oslabeno, ale „výhody nepřevažují nad náklady“.

Pro Ukrajinu přitom bude těžké obnovit ekonomiku – v podmínkách zablokovaných přístavů, uzavřeného vzdušného prostoru, ostřelování měst, mobilizace a uprchlíků.

„Protože budou nutná jednání a úplné urovnání nepřipadá v úvahu, nejpravděpodobnějším výsledkem je dohoda o příměří. Příměří - v podstatě dlouhodobé příměří, které neřeší politické rozdíly - ukončí horkou válku mezi Ruskem a Ukrajinou, ale ne jejich širší konflikt,“ předpovídá analytik.

A jako příklad uvádí známé přirovnání – korejskou dohodu z roku 1953.

Zároveň věří, že přípravy na jednání mohou začít bez čekání na konec nepřátelství a bez zastavení vojenské pomoci Kyjevu. Tedy vyvíjet diplomatický tlak souběžně s aplikací vojenských úderů.

Domnívá se, že Ukrajině a Západu může trvat měsíce, než vyvinou diplomatickou strategii, ale vyzývá k vytvoření diplomatického kanálu již nyní.

Charap uvádí, že Ukrajina bude muset dostat nějaké bezpečnostní záruky od Západu, aby Ruská federace znovu Ukrajinu nenapadla. Ale vstup do NATO podle něj udělá uzavření míru pro Rusko neatraktivní a rozhodne se ve válce pokračovat.

Za možný model označuje již mediálně zmíněný „izraelský model“, kdy Spojené státy poskytují maximální spolupráci v oblasti bezpečnosti a dodávek zbraní bez formálních závazků k účasti ve válce.

Podle jeho názoru by taková dohoda Ukrajině poskytla nejen „zvýšený pocit bezpečí“, ale stimulovala by také soukromé investice. A Kreml by se musel vážně zamyslet, než zaútočí znovu.

Poté bude Ukrajina potřebovat neustálou pomoc a rekonstrukci a Rusku se nabízí možnost získat atraktivnější verzi světa prostřednictvím zmírnění sankcí za určitých podmínek. Navrhuje se také zahájit diskusi o širším modelu evropské bezpečnosti.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX