Evropské embargo na ruské uhlí vstupuje v platnost ve středu o půlnoci, čtyři měsíce poté, co bylo přijato v rámci pátého kola sankcí proti Moskvě. Toto embargo vyhlášené v dubnu sedmadvacítkou vstoupí v platnost na konci přechodného období 120 dnů. Během tohoto období mohly být plněny pouze obchodní smlouvy uzavřené před 9. dubnem. Šlo o první sankci EU, která zasáhla ruský energetický sektor. Evropané pak koncem května rozhodli o postupném embargu do konce roku 2022 na převážnou část ruské ropy .

Evropská unie do loňska dovážela 45 % uhlí z Ruska v hodnotě 4 miliard eur ročně a byly na něm zvláště závislé některé země jako Německo nebo Polsko , které ho využívaly pro výrobu elektřiny. Zatímco roční spotřeba uhlí v Evropě, znečišťujícího fosilního paliva, klesla v letech 1990 až 2020 z 1200 na 427 milionů tun, uzavření mnoha dolů na kontinentu přispělo ke zvýšení závislosti Evropanů na dovozu.

U uhlí se tak nákupy EU z Ruska zvýšily z osmi milionů tun v roce 1990 (7 % dovozu) na 43 milionů v roce 2020 (54 %). Tváří v tvář poklesu dodávek ruského plynu a riziku jeho nedostatku oznámilo několik zemí (jako Německo, Rakousko, Nizozemsko a Itálie) v posledních měsících zvýšené využívání uhelných elektráren. Za prvních pět měsíců roku 2022 vzrostla elektřina vyrobená z uhlí v Německu podle společnosti Rystad o 20 %.

Úplné embargo na ruské uhlí tlačí Evropany k tomu, aby doplňovali své zásoby z jiných zdrojů: ze  Spojených států (přibližně 17,5 % dovozu uhlí do EU v první polovině roku), Austrálie, Jižní Afriky a dokonce i Indonésie.

Tváří v tvář napětí na trzích bude rovnice pro Polsko, tradiční těžařskou zemi, ale čistého dovozce uhlí, komplikovaná. Zatímco místní produkce v posledních letech vzrostla na zhruba 55 milionů tun ročně, země musela ještě dovézt asi 12 milionů tun, z toho 10 z Ruska.