Rozhodnutí bylo učiněno orgány království 12. června. Povolení je uděleno plynovodu „Baltic Pipe“ na východním pobřeží Dánska. Další etapou pro dánského provozovatele přepravy plynu Energinet je získání povolení od obcí okolo hlavní trasy. Pak bude muset společnost Baltic Pipe obdržet souhlas dánské energetické agentury s pobřežním úsekem plynovodu v dánských vodách, uvedla agentura Interfax, uvedl informační portál „lenta.ru“.

Tato sekce by měla křížit na dně nejen trasu „Nord Stream-2“, ale také první již položený plynovod Nord Stream, napsal ruský list Kommersant. Publikace uvádí, že to bude vyžadovat, aby společnost Baltic Pipe podepsala technickou dohodu s Gazpromem.

Dánsko nedává už několik let souhlas žádosti o položení mořského úseku „Nord Stream-2“ v jeho vodách, i když jiné evropská země, jako je Německo, Švédsko a Finsko, vydaly podobná povolení. Gazprom podal tři žádosti o pokládku potrubí v dánských vodách: jedna (na nejkratší trase) opakuje dříve dohodnutou trasu prvního streamu Nord Stream a dorazí jižně od Bornholmu; druhá je přes alternativní trasu, severozápadně od ostrova. Třetí žádost o trasu na jihovýchod byla podána dánskému regulátorovi „Nord Streamem-2“ v dubnu. Vzhledem ke zpoždění při vydávání povolení byla ohrožena výstavba „Nord Streamu-2“ naplánovaná na konec roku 2019.

Jak ruské noviny uvedly, vydá-li dánská energetická agentura povolení pro norský plynovod do pobřežní části, zvýší rizika v možném právním sporu. Projektová společnost „Nord Stream-2" již v květnu oznámila, že se může obrátit na soud v souvislosti se zpožděním Dánska při vydávání stavebních povolení ve své ekonomické zóně, která je právně spojena s mezinárodními vodami.

Projekt Baltic Pipe byl zahájen po roce 2000, ale nebylo možné jej okamžitě realizovat. Polsko oznámilo svůj záměr dokončit projekt v roce 2018. Plynovod by se měl realizovat mezi Polskem a Norskem přes Dánsko podél dna Baltského moře a pak se připojit k norské přepravní síti plynu. Očekává se, že bude zahájen v roce 2022. Zahájení projektu by se mělo shodovat s koncem dlouhodobé smlouvy Polska s Gazpromem o dodávkách plynu.