Německo je nejlidnatější členskou zemí s nejvýkonnější ekonomikou a s nejvyšším počtem poslanců v Evropském parlamentu. Nikdo proto nepochybuje o tom, že jeho předsednictví velmi důležité bude. O to více otázek pak vzbuzuje fakt, že o konkrétních tématech, která Němci od 1. července chtějí a budou v EU prosazovat, nevíme téměř nic. Některé z nich vznášíme v tomto příspěvku.

Německá vláda zveřejnila zatím, pouhý týden před převzetím předsednictví, jen stručný seznam priorit a zásad. Tento kratičký, sotva jednostránkový, dokument přinášíme v překladu Ing. Jana Schwippela, CSc. pod textem ISDe. Pro srovnání – přesný 50ti stránkový program současného chorvatského předsednictví Rady EU byl zveřejněn 12 dnů před jeho začátkem. A ačkoli bude Česká republika předsedat Radě EU až za dva roky, témata byla už zveřejněna a čítají celkem 30 konkrétních priorit.

Kód je v agendě, klíč v německé dominanci

Největší silou předsednictví Rady EU je nastolování agendy a koordinace jednání o ní. Od prvního července je to tedy Německo, kdo rozhoduje o tom, o čem budou členské státy na unijní úrovni jednat, která opatření se budou schvalovat, které záměry se promítnou do směrnic a nařízení.

Přitom:

• o konkrétních záměrech v oblasti obřího přerozdělování peněz členských států včetně dopadu na to, kdo bude čistým plátcem,

• o chystaném celounijním zadlužení,

• o migrační politice,

• o vydávání společných evropských dluhopisů,

• o společných daních,

• o klimatických změnách,

• o sociální politice,

• o digitalizaci a

• o Konferenci o budoucnosti Evropy,

nebylo oficiálně sděleno téměř nic, byť jde o zásadní témata, která mohou ovlivnit směřování
a ekonomiku členských zemí na dlouhá léta. A která může právě Německo svým předsednictvím, určujícím agendu, posunout směrem nevýhodným pro některé země, včetně České republiky.

Pod nenápadnými slovy „nastolovat agendu“ se totiž skrývá nutnost orientace v houšti předpisů EU, nutnost vytvoření řady podkladových textů i řada technických úkonů. Takový úkol je nadlidský pro malou přistoupivší zemi. Pro zakládajícího velkého člena, který od začátku určoval pravidla hry, je to ale rutina. Je jasné, že právě Německo je v tomto umění v rámci unijních institucích velmi silné: jednak je zemí zakládající, jednak obsadilo klíčová místa v bruselské administrativě, na kterých se vstupní texty koncipují a dále šíří. Ačkoliv mají být úředníci EU přísně neutrální, realita je často jiná. (Pro srovnání – poslanci našeho parlamentu také mají rozhodovat bez ohledu na region, ze kterého pocházejí. Jakmile ale začne pověstné „porcování medvěda“, nezná ostravský poslanec brněnského bratra a rve se o peníze pro svůj region). Lze říci, že zájmy Německa jsou nepřímo prorostlé veškerou důležitou unijní exekutivou. Ostatně přesná čísla o národnostním složení na vysokých exekutivních postech například v Evropské komisi jasně dokládají dominanci Němců oproti ostatním členským státům EU. Němečtí úředníci jsou v Bruselu na první pohled zastoupeni méně výrazně než například „domácí“ Belgičané. V rámci tohoto zastoupení ovšem zastávají vyšší a důležitější funkce. A tak zatímco z 316 českých zástupců tvoří vyšší střední a nejvyšší úředníci (pozice AD12–AD16) jen 8 %, a ze všech členských států kromě Německa průměrně 33 %, z německých 1401 zástupců je na nejvyšších postech 42 % úředníků. Nastolovat agendu na poslední chvíli a obratně ji měnit je pro Německo daleko snazší než například pro Chorvatsko, Maltu nebo Českou republiku.

Šero vyvolává otázky

ISDe je přesvědčen, že nedostatek informací vytváří prostor pro nátlaková, rychlá nebo skrytá řešení, která nemusí být vždy výhodná pro naši zemi. Klademe si řadu otázek, z nichž za klíčové považujeme:

1. Stane se ČR v novém finančním období EU čistým plátcem?
2. Co přinese zvažované zavedení celounijních daní? A bude skutečně výhodné pro ČR?
3. Jak by se ČR podílela na plánovaném vydání celounijních dluhopisů? Jak by za ně ručila a posléze platila? A v čem by byly pro občany (ne)výhodné?
4. Bude jaderná energie uznána v rámci diskuse o klimatických změnách jako čistý zdroj, což je životně důležité pro dostavbu našich jaderných elektráren a ekonomiku ČR?
5. Jak se bude řešit migrační politika, když tlak na kvóty nevyšel?
6. Jak vypadá záměr na sbližování sociální politiky v rámci EU, které by mohlo přinést jak ještě větší rigiditu pracovního trhu, tak zvýšený zájem migrantů o pobyt v ČR?
7. Jak vypadá záměr unifikace rámce minimální mzdy, který dále sníží míru rozhodování firem o investicích, zvýrazní diktát státu i EU a oslabí už tak slabé fungování tržních sil?
8. Jaké jsou cíle Konference o budoucnosti Evropy, která měla začít v květnu letošního roku, ale nakonec začne v září, v rámci německého předsednictví? Připomínáme, že minulá Konference o budoucnosti Evropy – nazývaná konvent ­­­– přinesla Lisabonskou smlouvu.

Program německého předsednictví Rady EU