V roce 2015 a dále jsme byli svědky toho, co může udělat masová migrace se zemí a její společností. Imigrace do společenských systémů, kulturní konflikty a výrazný nárůst násilných trestných činů jsou dary naivní německé vítací kultuře.
Než se stěhování národů dá do pohybu, existují znamení. Cena chleba byla vždy seismografem pro hrozící exodus ve třetím světě. Po koronavirové pandemii, která měla fatální následky zejména v rozvojových zemích a učinila lidi ještě chudšími, nyní ukrajinská válka tvrdě dopadá i na Afriku a Blízký východ. Jsou silně závislé na dodávkách pšenice z Ruska a Ukrajiny.
Ceny pšenice raketově vzrostly a lidé už si chleba nemohou dovolit. Svět se nachází uprostřed globální potravinové krize. Ani vlády postižených zemí nemohou svým lidem pomoci, protože jsou masivně předlužené. Přechod na „místní osivo“ je dlouhodobý proces a vzhledem k nedostatku vody v postižených regionech je téměř nemožný.
Ještě před válkou hladověly desítky milionů lidí
Ředitel Světového potravinového programu OSN v Německu Martin Frick varuje, že ještě před válkou na Ukrajině bylo 150 milionů lidí „hladovějících“. Hovoří se o „vývojovém třídění“. To znamená, že pomoc krizovým oblastem musí být přidělována. Například v Jemenu byly dávky sníženy o 50 procent už v prosinci. Odborníci předpovídají sociální nepokoje po celém světě s tím, jak narůstá hlad.
Lidé v Libanonu musí nést zvýšení cen o 351 procent ve srovnání s loňským rokem. Země získává kolem 80 procent své pšenice z Ukrajiny. Obilí ve skladech pravděpodobně vydrží jen tři týdny, poté už pekárny nebudou schopny dodávat. Mouka se dá někdy koupit jen na černém trhu, a to za přemrštěné ceny. Je jen otázkou času, kdy se do tváří lidí vepíše hlad. Je to tragédie pro postižené a varování pro nás v Evropě, protože lidé dostanou svůj chléb, a když musí, tak i v „bohatém“ Německu.
Hlad byl také startovacím signálem pro migrační vlnu v roce 2014
Když musela OSN v zimě roku 2014 nejprve omezit a následně zastavit potravinovou pomoc pro 1,7 milionu syrských uprchlíků v sousedních zemích, byl to startovací signál pro migrační vlnu do Evropy. Světovému potravinovému programu (WFP) tehdy chybělo 46,5 milionu eur, které některé dárcovské země přislíbily, ale nepřevedly. Když to dáte do vztahu k miliardám, které migranti ročně stojí německé daňové poplatníky, můžete jen zdvihat ruce nad hlavou. Podle německé Spolkové agentury pro občanské vzdělávání činily výdaje na „dávky související s azylem“ ve spolkovém rozpočtu na rok 2021 přibližně 21,6 miliardy eur.
S ohledem na světový hlad bude mít Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v čele s ministryní Svenjou Schulze (SPD) v budoucnu podobně důležitou odpovědnost jako ministerstvo obrany. Během své cesty do Libanonu a Etiopie před pár dny ministryně rozvoje jasně řekla: „Putin používá hlad jako zbraň."
(rp,prvnizpravy.cz,jungefreiheit,foto:arch.)
43 - 9274490247 / 0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ6201000000439274490247
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
