Strana premiéra Andreje Babiše hnutí ANO 2011 se aktuálně těší přízni 28,9% voličů. Zajímavým faktem zůstává, že voličskou přízeň výrazně neovlivnily ani loňské demonstrace, které se konaly v souvislosti s oslavami 30. výročí „Sametové revoluce“, ale ani obnovení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Ačkoli je hnutí ANO i nadále jednoznačným favoritem voleb do Poslanecké sněmovny ČR, pro hnutí premiéra Andreje Babiše může být znepokojující opakovaně klesající trend hypotetického volebního výsledku.

Druhou pozici si s 10,8% voličské podpory i v lednu udržela Občanská demokratická strana. Lidově řečeno, tato strana jako by se řídila prastarým pořekadlem „ani ryba, ani rak“. Zdá se, že po vedením předsedy Petra Fialy tato strana vyčerpala svůj volební potenciál, a není schopna oslovit nové voliče. Tato situace by však mohla být pro ODS katastrofální, neboť oněch 10,8% netvoří „skalní voliči“, a tito kdysi „ryze pravicoví voliči“ se nejspíše budou poohlížet po alternativní volbě. Jednou z nich je např. hnutí Trikolóra pod vedením Václava Klause ml., kterou stále častěji zvažují současní voliči ODS jako druhou volbu.

Na třetím místě by se v hypotetických volbách v lednu 2020 do Poslanecké sněmovny umístila Česká pirátská strana, a to se ziskem 8,5% voličských hlasů. Piráti se však i nadále potýkají pod vedením staronového předsedy Ivana Bartoše se ztrátou voličské přízně. Podle analytiků společnosti SANEP může stát za tímto pokračujícím propadem voličské podpory působení pražského primátora Zdeňka Hřiba, neustálé vnitrostranické neshody či výroky a kauzy představitelů této strany, které ve veřejnosti vzbuzují pocit nevyspělého subjektu a strany s velmi nestabilním jádrem.

Čtvrté místo obsadila SPD pod vedením Tomia Okamury. Stranu přímé demokracie by v současné době volilo 8,1% voličů. SPD tedy během dvou měsíců zaznamenala nárůst o 0,3% hlasů voličů. Stejně tak jako hnutí Trikolóra Václava Klause ml. má i tato strana v měření voličského potenciálu největší rezervy, avšak u SPD se zdá, že momentálně není schopna oslovit nové voliče a předložit jim další nosná témata.

Největší nárůst volebních preferencí zaznamenalo i v lednu r. 2020 hnutí Václava Klause ml. Trikolóra. Ta by dnes získala hlasy rovných 7,4% voličů a byla by tak pátou nejsilnější stranou v Poslanecké sněmovně ČR.

Do Poslanecké sněmovny by se ještě dostala KSČM se ziskem 6,7% hlasů, a dále KDU-ČSL a nově i TOP 09. Tyto dvě strany se však i nadále pohybují na hraně volitelnosti. Lidovce by v současné době volilo 5,8% voličů, TOP 09 pak pouhých 5,2% voličů.

Největším překvapením v lednovém měření hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny ČR je zisk ČSSD s pouhými 4,7% voličských hlasů. Sociální demokraté se s tímto volebním ziskem ocitli pod hranicí volitelnosti a za branami Poslanecké sněmovny. Straně zajisté nepomohla ani nedávná rezignace bývalého hejtmana jihočeského kraje Jiřího Zimoly, který patřil mezi výrazné tváře této strany. Podle analytiků společnosti SANEP může za strmý propad voličské přízně i setrvávání v současné vládní koalici, kdy je tato strana vnímána voliči spíše jako pouhý „přívěsek“ či „loutka“ pod taktovkou hnutí ANO, než jako rovnocenný vládní a koaliční partner.

Pod pětiprocentní hranicí, a tedy před branami Poslanecké sněmovny, by v lednu též zůstalo hnutí STAN (4,1%) a Strana zelených (1%).

Výsledy šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 9. – 15. ledna 2020 na vybrané skupině 1.896 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 16.834 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu.

Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí vychází pouze z hlasů 57,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.