Ředitel Městského divadla Zlín Petr Michálek avizoval, že bude volit Jiřího Drahoše, a zdůraznil, že to řekl klidným hlasem, protože si v posledních dnech všiml, že „když se člověk začne k něčemu hlásit nebo nedej bůh začne být aktivní nebo angažovaný, bývá označen za hysterku.“ Dodejme, že nejen za hysterku, a nejen příznivec kandidáta Drahoše. Jistě, někteří podporovatelé z obou táborů hysteričtí ale jsou, k tomu také lžou a jsou agresivní.

Na druhou stranu, demokracie jako způsob řešení sporů opravdu není procházkou růžovým sadem, a takový G. K. Chesterton přímo ve své knize „Heretici“ píše, že je docela demokratické shodit svého soka ze schodů, protože mu poskytuje výsadu čelního souboje. A dokonce i taková distinguovaná dáma, jako je Eliška Hašková Coolidge, řekla krásně pamětihodně, že „slušnost není u prezidenta nutná vlastnost“.

Však to také Eliška Hašková Coolidge pěkně schytala! Za svou podporu prezidenta Zemana leží mnohým Zemanovým odpůrcům v žaludku. „Eliska Haskova Coolidge je pekna ----a,“ pustila se ostře do diplomatky na svém Facebooku spolupracovnice pořadu Marka Wollnera Reportéři ČT Monika Le Fay. U toho měl být jemnocitný ředitel zlínského divadla! Budiž, řeknete, jde ale jen o jednu splašenou a nevymáchanou hubu, už si možná také vyslechla své.



Varovné prohlášení
Dočkali jsme se však neskrývaného náznaku jistého vývoje, což už je trochu mimo legraci. Parlamentní listy ocitovaly, co v tom Zlíně řekl Jiří Grygar: „Jsou dvě možnosti, buď zvítězí to, co říkal před chvílí ‚kolega Ovčáček‘ [pozn.: myšlen prezident Zeman], a v tom případě budeme muset asi divadelní večery opakovat tak dlouho, až to skutečně skončí jinak. Už máme know-how z roku 1989. Nebo to dopadne tak, že zvítězí láska a pravda nad lží a nenávistí, což je dnes heslo, kterému se polovina republiky směje.“

Jinými slovy, až se dosmějete, ztuhnou vám rysy. Když pravda a láska nevyhraje ve volbách, a vyhraje-li Miloš Zeman, nelze podle Grygara vyloučit události analogické roku 1989!

Nyní je na státních orgánech, aby i tuto zdánlivě bizarní variantu vývoje vzaly v potaz. Od té doby se totiž na světě odehrálo množství podobných „barevných“ revolučních akcí, a státní aparát by měl být připraven, aby zabránil případným provokacím, které by měly za cíl dostat lidi do ulic a pokusit se zvrátit demokratický vývoj. Ryzí demokrat Grygar totiž odkryl své revolučně bolševické střevo. Otázkou již jen je, zda zamýšlí opakovat i tu Zifčákovu etudu s následným tancem pohotovostního pluku a dalšími manipulacemi.

Z těch „freudovských“ podřeknutí je zřejmé, že tito „demokraté“ uznávají demokracii jen potud, pokud bude po jejich. V opačném případě začínají přemýšlet o nedemokratických metodách a ještě to dopředu avizují, což by bylo možno hodnotit dokonce jako zastrašování. A to přitom deklarují, že se budou chovat jinak, že chtějí přinést na Hrad onačejší způsoby.

Vlastně možná ano – ale jinak! Miloš Zeman totiž na závěr své předvolební kampaně vyzval obyvatelstvo, aby se účastnilo voleb, tohoto svátku demokracie. Volte koho chcete, hlavně přijďte, velebil demokratický proces. Jiří Drahoš se ale zmohl v poslední větě své předvolební kampaně jen na útok proti Zemanovi, a jeho poradce Grygar deklaroval, že tak či onak, nakonec bude po jejich.

Nenapsaly Drahošovi závěrečnou řeč v televizní debatě ruské tajné služby?

Toť hrozba opravdové změny! Končí komentář Jan Schneider.