Ve všech předchozích kauzách, které rozvíjel proti sociální demokracii, se mu za pomoci do kampaně zapojených i spontánně spolupracujících kolegů – novinářů, dařilo udržet téma ve hře delší čas. Konec byl sice stejně ostudný, ale tak nějak mířil do ztracena, až se zájem o Kroupovu kauzu limitně přiblížil k nule. A tak si po čase už ani nikdo nevzpomněl, že to vlastně byla další lumpárna, kterou v médiích Kroupa způsobil.

V průběhu týdne jsem ve svých článcích uvedl dvě velké lžikauzy, které vedly k neštěstí celé řady lidí a které skončily po čase ve stoupě.

Lžikauza Budišov, kde Kroupa vodil do Lidového domu policejního konfidenta a čerpal informace a inspiraci od Kubiceho „elitního“ policejního útvaru ÚOOZ, došlo k zatčení celé řady nevinných lidí. Ti byli vláčeni po vazebních věznicích, policejních vyšetřovnách a někteří i po soudech. Velkou obětí byla tehdy V. Jourová, má někdejší náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj a nyní evropská komisařka. Byl to neslýchaný akt policejní zvůle (a stejně tak zásah vůči soc. dem. starostovi Budišova, Péťovi), na němž se Kroupa snaživě podílel. Osvobozující soudní rozsudek byl odvážným soudcem, bohužel, vynesen až po čase. A tak se s touto kauzou dalo ještě chvíli mediálně hrát. Obávám se, že nezákonný zásah policie a Kroupovo štvaní, přispěly k rychlejšímu odchodu starosty Péti z tohoto světa…

Druhou kauzu, kterou jsem v tomto týdnu připomínal, byla kauza mého údajného korupčního zapojení do jednání s lobbisty Steyeru. Kroupa, Kubík a tehdejší MFD „stříleli na lišku, trefili Maryšku“. Prokázalo se, že jsem se nikdy s žádnými lobbisty Steyeru, tedy firmy, která dodávala české armádě Pandury, nesetkal. Nicméně pár týdnů tahle kauza vydržela, zasmrděla a zmizela. A na čas, tak, jako vždy, pak zmizel i J. Kroupa, aby se objevil po čase zase s jiným prefabrikovaným skandálem.

To, co předvedl tentokrát spolu se svým komplicem Kubíkem je ovšem „vyšší“ hra. Hoši už ztratili jakoukoliv soudnost. V rozporu s logikou obvinili místopředsedu vlády a předsedu ČSSD Hamáčka, že prý chtěl provést politický handl s Rusy: ututlání Vrbětic za milion vakcín Sputnik V a summit Biden-Putin v Praze. Šílená konstrukce, kterou tentokrát vymyslel „náš" skandalista. neměla vůbec žádnou logiku v situaci, že o kauze Vrbětice věděli nejvyšší představitelé vlády od 6. či 7. 4. a pravděpodobně prostřednictvím BIS již v té době anebo dříve dostali tuto informaci také vybraní novináři (Kundra, Spurný a zřejmě i Kubík s Kroupou). Prostě žádný, racionálně uvažující dospělý člověk, ba ani malé dítě s průměrnou inteligencí, by za této situace nemohlo fantazírovat o cestě do Moskvy.

A tak se Kroupa s Kubíkem dočkali potupného konce své nové kauzy. Po vyjádření zpravodajců, že na jejich schůzkách s Hamáčkem nepadlo ani slovo o Kroupou vyfabulovaném politickém handlu, se celá věc zhroutila jako domeček z karet.

Myslím, že Kroupa by měl být někým vyzván, jak to často dělal generál von Schwarzburg, alespoň podle Jaroslava Haška, když tento při návštěvě některé vojenské posádky zjistil příšerné věci: „Být na vašem místě, věděl bych, co je Vaše povinnost“. A jak napsal ve Švejkovi J. Hašek, tu a tam se po generálově odjezdu nějaký oficír zastřelil. V takovém případě pan generál říkal: „To byl voják! Tak to má být“.

Když už včera de facto potvrdila Hamáčkovu nevinu také šéfka bezpečnostního výboru sněmovny, známá socialistožroutka, Černochová, tak je dobojováno. Kroupa s Kubíkem musí složit zbraně. Ještě budou chvíli blábolit o nějakých dílčích otázkách, které jim nejsou a nikdy nebudou jasné. V jejich pojetí totiž se jedna a jedna nikdy nerovná dvě. Takže prostě jakákoliv fakta, která J. Hamáček uvede, budou zpochybňovat.

Hlavní politické cíle inspirátorů této lžikampaně, tj. rozbití vlády, zničení předsedy ČSSD a této strany, se nenaplnily a již nenaplní. Dokonce i Piráti a STAN už odpískali svůj nápad na rozpuštění poslanecké sněmovny. Tečka.