Jaroslava Haška by jistě nenapadlo, že věty nebo dokonce celé odstavce tohoto textu se mohou stát  po sto letech součástí reglementace Bezpečnostní informační služby, kterou schvaluje vláda ČR, a která tak vylekala některé členy Poslanecké sněmovny PČR, že se rozhodli stát se obránci vlasti na poli tak trochu válečném.

Rakousko-uherská monarchie tehdy také vydávala tzv. Tajná nařízení, ze kterých by mohla i dnes být použitelná:  nařízení o kontrole smýšlení místního obyvatelstva,  návod, jak sledovat v rozmluvách s místním obyvatelstvem, jaký vliv mají na jeho smýšlení zprávy z bojiště, dotazník o tom, jak se chová místní obyvatelstvo k vypsaným válečným půjčkám a sbírkám, dotazník o náladě mezi odvedenými a těmi, kteří mají být odvedeni, dotazník o náladě mezi členy místní samosprávy a inteligenty,  nařízení o bezodkladném zjištění, z jakých politických stran se skládá místní obyvatelstvo, jak silné jsou jednotlivé politické strany, nařízení o kontrole činnosti předáků místních politických stran a zjištění stupně loajality určitých politických stran, zastoupených mezi místním obyvatelstvem, dotazník o tom, jaké noviny, časopisy a brožurky docházejí do rajónu četnické stanice,  instrukce týkající se zjištění, s kým stýkají se osoby podezřelé z neloajálnosti, v čem jeví se jich neloajálnost,  instrukce týkající se toho, instrukce pro placené informátory z místního obyvatelstva, „začíslené“ na službě při četnické stanici aj..

 

Ještě před čtyřmi dny pojížděla Prahou tramvaj číslo 22, na které bylo napsáno něco na téma „Putin dosadil Trumpa jako prezidenta do Bílého domu“. Na první pohled poplašná zpráva, jejíž účel může být několikerý. Třeba je to jen placená reklama na knihu autora s krycím  jménem Kundra, nebo poplašná zpráva vyvolávající v adventním čase úzkost a tíseň občanů ČR nebo velké části diplomatického sboru v Praze, podvržená informace ruské, čínské nebo jakékoli jiné provenience nebo dokonce plagiát některého z textů Petra Cibulky, který píše o vlivu ruské GRU na volby amerických prezidentů už skoro dvacet let (viz: http://www.cibulka.net/petr/index.php ). Konec konců ve Spojených státech se také o takové možnosti píše a diskutuje skoro dva roky, a tak by za tím asi opět mohl být nějaký nápad z okruhu vzdělanců z ruských štábních učilišť.

Jefim Fištejn, znalý poměrů v Sovětském svazu, a někteří jeho kolegové se domnívají, že Češi podléhají ruské demagogii a propagandě, která je, na rozdíl od ruské ekonomiky, mimořádně úspěšná. Někteří z těchto českých ignorantů si zase naopak myslí, že existují česky píšící novináři, mnozí s rusko-ukrajinskými jmény, kteří jsou, slovy Františka Koukolíka, deprivanti a participanti na skupinové hlouposti. Ani jedna z těchto dvou skupin mnoho škody nenadělá. Horší je to s těmi, kteří v pracují ve prospěch obrany ČR, a kteří jsou tak tajní, že by dokonce už mohli být i tajní tajní. Ty dokonce může napadnout, že se u nás, po třiceti letech od převratu v roce 1989, stále vyučují dějin podle „sovětského paradigma“. A dokonce to může být ještě horší. Dodnes jsme totiž ani nezakázali čtení, natož pak zničení Obrazů z dějin říše ruské Nikolaje M.Karamzina, které u nás vyšly v Odeonu  už v roce  1984. Tento „poslední ruský letopisec a první ruský historik“ žil sice už v letech 1766-1826, ale kdysi o něm V.I.Lenin napsal, že na jeho díle „vyrostly generace ruských revolucionářů“.