Británie oznámila, že posílá své vojáky do Polska, pravda, mluvíme o „malé skupině“ a pouze zástupcích ženijních jednotek, kteří mají pomoci při ochraně hranic ženijním materiálem. Důležitý je ale precedens sám o sobě.
Ve stejný den služby sledující letecký provoz ohlásily výskyt amerického průzkumného letadla poblíž hranic Běloruska a Kaliningradské oblasti Ruska. Letadlo letělo přes Litvu.
Svou vojenskou aktivitu zesilují i spojenci – Rusko a Bělorusko. Podle ministerstva obrany v Minsku výsadkáři obou zemí přistáli u Grodna, které se nachází u hranic Litvy a Polska.
Kombinovaná taktická skupina praporu přistála na cvičišti Gožskij. Rusko použilo vojenský transportní letoun Il-76 a Bělorusko - vrtulníky.
Při přistání zahynuli dva ruští výsadkáři - srazili se ve vzduchu a zahynuli po pádu na zem.
Přesto se na cvičišti konala cvičení k boji se sabotéry a k dobytí předmostí.
Na nebi nad Běloruskem už druhý den hlídkují ruské bombardéry.
A samotné Polsko, jak bylo hlášeno, poslalo do kordonu s Běloruskem asi 20 tisíc vojáků, policistů a pohraničníků. To jednoznačně převyšuje potřeby ochrany před 3–4 tisíci migranty, včetně mnoha žen a dětí. A je to spíše akt vybičování militantních nálad v samotném Polsku.
Paralelně kolem tohoto problému probíhá politická horečka: Jednání mezi Ruskem a Francií a Německem v různých formátech – na úrovni lídrů zemí, ministrů zahraničí a dokonce i ministrů obrany. Společným průsečíkem všech prohlášení je potřeba řešit problémy dialogem.
Ale EU to zatím odmítá řešit s Běloruskem, protože nechce tímto způsobem uznat vládu v Minsku. A dokonce hrozí Bělorusku novými sankcemi. Americká média naznačují, že se dotknou jak letectví, tak pojišťovnictví Běloruska (pojišťovny se podílejí na přepravě migrantů).
Také se sankce prý plánují zavést i proti ruskému Aeroflotu.
Zde se však zdá, že ze strany amerických médií jde o zbožná přání. Ostatně pak by byla velká část Eurasie uzavřena letům západních společností, což dramaticky zvýší náklady na létání při obletu ruského území. A to jsou obrovské ztráty.
Jediné, co se může zdát jako známka uvolnění, je informace, že Turecko uzavřelo pro uprchlíky lety do Běloruska. A nově nebude létat společnost Belavia . To znamená, že proud uprchlíků na území Běloruska se může snížit.
Jak to ale vyřeší problém současného tábora migrantů na hranici s Polskem, zatím není jasné. Situace zůstává napjatá, vojenské svaly se napínají na obou stranách.
V co se migrační krize změní?
V současné fázi je cíl běloruského prezidenta zřejmý: Donutit Evropu k přímému dialogu s Lukašenkem. Tedy uznání de facto jeho volbu.
EU však zatím jen stupňuje kritiku Minska a hrozí novými sankcemi. A zároveň vyzývá Rusko, aby ovlivnilo Lukašenka.
V tuto chvíli je to hlavní politický vzkaz: Podaří se Lukašenkovi přimět Evropu, aby mu naslouchala. Nebo narazí na ještě vážnější sankce.
Suwalki koridor
Nedaleko Grodna a cvičiště Gožskij v Bělorusku je důležitý Suwalki koridor – hranice mezi Polskem a Litvou v délce 104 km, ale také nejbližší možné spojení mezi Ruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.
Kaliningrad je jedním z nejdůležitějších bodů, protože s jeho pomocí bude Rusko schopno v případě války odříznout pobaltský region od zbytku vojenského bloku, ale NATO tuto hrozbu chce odrazit náletem na město.
Suwalki koridor je pro NATO jediným pozemním spojením z Polska do pobaltských republik, které jsou členy EU i NATO. Je to noční můra pro alianci a její partnery v Baltském moři.
Pokud chce Rusko odříznout malé a slabé pobaltské členy NATO od zbytku bloku, může tak učinit uzavřením Suwalkiho koridoru. Podle stratégů NATO je tento bod Achillovou patou aliance.
„Koridor je kvůli geografii zranitelný, není zřejmé, že tam Rusko bude směřovat útok, ale ... jestliže by koridor uzavřelo, pak máte tři spojence na severu, kteří budou izolovaní od zbytku aliance ", řekl generálporučík Ben Hodges.
„Musíme cvičit, musíme demonstrovat, že můžeme podporovat spojence v udržení otevřeného koridoru,“ dodal Hodges…
