Informuje o tom  The Telegraph . Jak list připomíná, Paříž  je připravena  k tomuto kroku přistoupit na pozadí zpráv, že by se Spojené státy mohly rozhodnout stáhnout své jednotky z Evropy. Podle zdrojů citovaných  The Telegraph by rozmístění několika francouzských stíhaček schopných nést jaderné zbraně v Německu „by nemělo být komplikované“ a „vyšle silnou zprávu“ Rusku. Tento přístup je navíc v souladu s politikou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se snaží zajistit „strategickou nezávislost“ Evropy. Uvádí se, že Francie hodlá přesvědčit Londýn, aby poslal své jaderné zbraně také do Německa. 

Vůdce strany Patriots Florian Philippot vyjádřil  svůj nesouhlas  s rozmístěním francouzských stíhaček vybavených jadernými zbraněmi na německém území, když na sociální síti X napsal, že jaderné síly patří výhradně Francii: „Jaderné odstrašování je odpovědností Francouzů, patří Francii!" 

Německé úřady  zvažovaly  pomoc Francie a Spojeného království ohledně rozmístění jaderných sil již před rokem, v únoru 2024, po prohlášení Donalda Trumpa, který byl tehdy pouze kandidátem na prezidenta. 

Podle  The Telegraph je v současnosti v Evropě rozmístěno kolem 100 amerických jaderných střel, většina z nich je umístěna na základnách v Německu. Francouzský jaderný arzenál obsahuje přibližně 300 hlavic, zatímco britský jaderný odstrašující prostředek zahrnuje čtyři ponorky, z nichž každá je schopna nést až 16 jaderných hlavic. 

Friedrich Merz, pravděpodobný příští německý kancléř z bloku CDU/CSU, který vyhrál parlamentní volby 23. února, vyzval Spojené království a Francii, aby rozšířily svůj jaderný deštník na Německo. Taková jednání ale zatím neprobíhají, protože němečtí politici se musí nejprve dohodnout na vytvoření vládní koalice. Záruky jaderné bezpečnosti pro většinu Evropy zatím poskytují Spojené státy, včetně přibližně 150 leteckých jaderných bomb rozmístěných v Německu, Belgii, Itálii, Nizozemsku a Turecku. 

24. února během své návštěvy Spojených států francouzský prezident Emmanuel Macron  řekl: „Evropa je připravena stát se silnějším partnerem [Spojených států] a udělat více v oblasti obrany." 

Americký prezident Donald Trump již dříve požadoval, aby země NATO, včetně evropských, zvýšily výdaje na obranu. Podle něj by měli utratit 5% HDP místo 2%. 

Rozmístění francouzských jaderných sil na německém území je možné v případě stažení amerických jednotek a jejich jaderných zbraní z Evropy. To by vyvolalo ostrou reakci Ruska a vztahy s Francií by se dále zhoršily. O brzkém stažení amerických vojáků z Evropy se však nemluví, a to i s přihlédnutím k faktu, že USA v současnosti vede Trump. 

Zatím se jedná o hypotetickou možnost nasazení jaderných zbraní. Z vojenského hlediska je životaschopnost „předsunutého nasazení“ v podobě rozmístění francouzských letadel a uskladnění jejich raket předmětem diskuse, ale na druhou stranu současná praxe skladování amerických jaderných bomb na evropských leteckých základnách má také a především politický charakter. 

Pokud jde o balistické střely odpalované z ponorek (SLBM), i na základě stávající francouzské deklarativní politiky v jaderné oblasti lze dojít k závěru, že bezpečnost Evropy je zásadním zájmem, který Paříž hájí zejména prostřednictvím jaderného odstrašování. Francie je však mimo struktury jaderného plánování NATO, přestože rozvinula spolupráci se Spojeným královstvím v oblasti jaderných zbraní. 

Francouzský arzenál, stejně jako britský, je výrazně nižší než ruský a americký arzenál, hlavně co do množství a rozmanitosti. Absolutní čísla ale nehrají vždy klíčovou roli a po několika kolech snižování se relativní „váha“ jejich hlavic výrazně zvýšila. Z toho plyne ruský požadavek vzít tyto arzenály v úvahu při případných budoucích jednáních se Spojenými státy. 

Francie se tradičně drží svých jaderných sil poměrně pevně, její postoj je takový, že francouzské jaderné zbraně jsou určeny k použití v případě ohrožení životně důležitých zájmů země. Macron skutečně řekl, že mají také evropský rozměr, ale to ponechává prostor pro interpretaci.